Mnoho dětí je živých až tak, že umí své rodiče a učitele vyždímat i z posledních zbytků energie. Kdy je to však ještě projevem normální dětské neposednosti a kdy už mluvíme o hyperaktivitě, či dokonce ADHD? Jak zjistit, jestli nadměrnou aktivitu dítěte již máte konzultovat s odborníkem?
Co je hyperaktivita?
Hyperaktivita popisuje stav, kdy je dítě nadměrně aktivní, neposedné, neustále v pohybu až impulzivní. Běžně se stává, že má potíže s udržením pozornosti a s dokončením zadaných úkolů. Zpozorujete to zejména v činnostech, které ho nebaví. Nedotáhne je do konce a snadno přeskočí na jinou zábavnější činnost.
Chcete-li vědět, jestli se hyperaktivita skutečně týká vašeho dítěte, nechte ho vyšetřit u dětského psychologa. Základním příznakem, který se při vyšetření sleduje, je soustředění se na jednu činnost přiměřeně dlouhou dobu vzhledem k jeho aktuálnímu věku.
Co může hyperaktivitu způsobit?
Hyperaktivitu u dětí může způsobit několik příčin:
- Charakter dítěte: některé děti mají jednoduše více energie než ostatní. Pokud se u dítěte objevují i klidné okamžiky, momenty soustředění a hyperaktivita nezasahuje do plnění běžných denních činností, souvisí to s jeho povahou.
- Strava a životní styl: Nadbytek cukru, umělé přísady ve stravě či nepravidelný spánek mohou dočasně způsobit hyperaktivní chování.
- Emocionální faktory a prostředí: Stres, úzkost, výjimečné stresující události v okolí či nadměrná stimulace z okolí.
- ADHD (Porucha pozornosti s hyperaktivitou): častý chronický stav s projevy poruch pozornosti a hyperaktivitou. Podezření na ADHD konzultujte s pediatrem.
V jakém věku se obvykle začne hyperaktivita u dětí projevovat?
První známky hyperaktivity, zvláště jsou-li spojeny se syndromem ADHD, dokáže odborník zpozorovat již u miminka. Tato miminka bývají více přecitlivělá a hyperaktivita zasahuje i do jejich spánku. Jejich rodiče si často stěžují, že málo spí.
Jasnější projevy hyperaktivity však bývají patrné u dětí předškolního a školního věku. Udává se sice zejména rozmezí 3 až 6 let, ale potíže se zapojením do plnění úkolů jsou typické hlavně po nástupu do prvního ročníku školy. Pokud se s dítětem nepracuje správně, komplikuje to školní povinnosti a snižuje úspěšnost ve škole, což může vést k frustraci a zhoršení sebevědomí.
Hyperaktivita s ADHD bývá běžnější u chlapců, u dívek nemusí být projevy tak nápadné.
Jak rozlišit, zda je dítě opravdu hyperaktivní, nebo jen neposedné?
I když mnoho dětí je přirozeně aktivní, neposedné a je to součástí jejich povahy, o hyperaktivitě hovoříme až v situaci, kdy tyto vlastnosti znemožňují schopnost vykonávat normální denní činnosti doma, ve škole či v kolektivu.
K normálním projevům ještě patří, pokud je dítě neposedné a impulzivní pouze v některých obdobích a v jiných dokáže být klidné. Mělo by se umět uklidnit po odpočinku a postupně s věkem by se jeho pozornost měla zlepšovat. Pokud tomu tak není, zpozorněte.
Jaké jsou příznaky hyperaktivity u dětí?
Hyperaktivitu odborníci spojují se třemi základními skupinami příznaků:
- Nadměrná fyzická aktivita: Dítě je neustále v pohybu, poskakuje, pobíhá, neobsedí na jednom místě. Pokud ho i donutíte sedět za stolem, může neustále klepat prsty, kopat nohama, vrtět se na židli, či dokonce z ní leckdy vstávat. V pubertě to přechází do netrpělivosti. Není výjimkou, že dítě se jeví neklidné dokonce i ve spánku.
- Impulzivita: Dítě jedná bez rozmýšlení a zvážení možných následků i v situacích, které by již mělo umět odhadnout. Očekává, že vše bude realizováno okamžitě, nedokáže počkat či odepřít si okamžitou odměnu. Často vyrušuje konverzaci, výuku učitele, nastolené aktivity, na učitelovy otázky odpovídá ukvapeně a někdy mimo téma. Často klade otázky, které nesouvisí s aktuálně probíraným tématem.
- Nepozornost: Pro dítě s hyperaktivitou bývá běžné, že přeskakuje z jedné činnosti na jinou bez dokončení předchozího úkolu. Má potíže postupovat podle instrukcí a dotáhnout úlohu do konce. Velmi často dělá chyby z nepozornosti, požadavky přeslechne, zapomíná na instrukce a je třeba mu je opakovat. Zapomíná na běžné povinnosti, má potíže s organizováním, plánováním, či dokončením práce.
Jaké jsou další příznaky ADHD?
U ADHD jsou výše zmíněné příznaky přítomny často a zasahují do všech oblastí života: školy, přátelských setkání, domácích povinností či komunikace. Jejich intenzita se však může jemně měnit v závislosti na typu ADHD. U některých dětí mohou převládat příznaky neposednosti, u jiných impulzivity či poruchy pozornosti.
ADHD však zasahuje do života komplexně. Odchylky můžete sledovat také v těchto oblastech:
- Spánek: děti s ADHD mají potíže se spánkem, usnutím, častým nočním buzením, či udržováním spánkového režimu.
- Stravování: děti nedokážou obsedět ani při jídle, často od jídla vstávají, hodně při tom mluví, jsou citlivé na zkoušení nových věcí, na barvu nebo konzistenci jídla. Impulzivita je může vést k nadměrnému vyhledávání sladkého, ale na druhé straně kvůli nepozornosti nemusí stihnout sníst jídlo včas.
- Emoce: ADHD bývá spojeno i s častými změnami nálad, přehnanou citlivostí a nezvládáním pocitů frustrace.
Jak se ADHD diagnostikuje?
Diagnózu ADHD musí stanovit odborník na základě odborného vyšetření. Máte-li podezření, informujte se u pediatra vašeho dítěte. Na vyšetření je nejlepší jít ještě v předškolním věku, abyste v případě potvrzení diagnózy byli vy i dítě správně připraveni k nástupu do školy. ADHD sice současná medicína nedokáže vyléčit, ale můžete ji vhodnými opatřeními dobře korigovat.
V jakých směrech může ADHD ovlivnit život dítěte?
ADHD dokáže ovlivnit celý život dítěte a jeho zvládnutí bývá pro dítě výzvou. Právě včasnou diagnostikou, pochopením ze strany rodiny a vhodným přístupem učitele, umíme dítěti pomoci nejvíce.
ADHD může negativně ovlivnit tyto oblasti života:
- Škola a vzdělávání: nepozornost, potíže s dokončením zadaného úkolu, impulzivita při odpovědích a jednání mohou nepříznivě zasáhnout do úspěchů ve škole. Učitel by proto měl být o ADHD informován včas.
- Vztahy: netrpělivost při komunikaci, nepozornost, neodpovídání na otázky, emotivnost a potíže se zvládáním frustrace mohou zasáhnout do vztahů dítěte s učiteli, rodiči, sourozenci či přáteli.
- Mentální zdraví: nepochopení dítěte s ADHD vede k jeho frustraci, smutku, častému kritizování či potížím se zvládáním emocí.
- Rodinný život: pokud rodiče nepochopí specifika dítěte s ADHD, může to nepříznivě zasahovat do rodinných vztahů, organizování rodinného života, domácích povinností a podceňování dítěte.
Jak se chovat k dětem s diagnózou ADHD?
Děti s ADHD potřebují správné vedení a podporování specifických dovedností, aby dokázaly zvládat život bez obtíží. Pomoci jim můžete zavedením těchto opatření:
- Pravidelný režim a spánek: Dítě potřebuje rutinu, pravidelné stravování, jasný denní plán a zejména dostatek spánku.
- Rutiny: Jelikož děti s ADHD jsou roztržité, pomůže jim, pokud se běžné denní činnosti předem jasně nastaví, naplánují a dětem se z jejich plnění vytvoří zažitý zvyk. Pro hladký rodinný život proto pomůže, pokud dítě bude mít stanoveno, jaké úkoly a činnosti potřebuje udělat ráno, ve škole, po příchodu ze školy, jak vykonávat domácí úkoly či jaký je vhodný večerní rituál.
- Fyzická aktivita: Děti s ADHD potřebují pohyb a aktivitu. Najděte mu sportovní aktivitu, která jej bude bavit a může ji dělat každý den.
- Zavedení pochval: Život s ADHD je pro dítě výzvou a častokrát je kvůli tomu kritizováno a nepochopeno. Abychom se vyhnuli potížím se sebevědomím či nepříznivému vnímání sebe sama, pomůže, budeme-li dítě vhodně chválit a podporovat.
- Pochopení a akceptování chyb: Dítě s ADHD nebude vždy jednat podle očekávání. Pomůžeme mu, budete-li na jeho chyby a přešlapy dívat s pochopením a s citem je opakovaně usměrňovat.
- Zvládání emocí: děti s ADHD trpí vyšší emotivností. Naučte je rozpoznat jednotlivé emoce a pracovat s nimi.
- Podpora učení: Zjistěte, co vašemu dítěti pomáhá se soustředěním, jaké edukativní pomůcky a postupy mu pomohou zapamatovat si probírané učivo. Toto dítě bude pravděpodobně vaši pomoc s učením potřebovat o něco déle. Mnoha dětem s ADHD pomáhá při úkolech nerušené, tiché prostředí, při kterém se umí soustředit nejlépe.
- Jasné, stručné instrukce: děti s ADHD nedokážou postupovat podle složitých a rozsáhlých instrukcí. Pomůže, pokud jim je zjednodušíte a vyjádříte se vždy jasně. Zkuste složitější úkoly rozdělit do více menších částí. Naučte také vaše dítě, rozdělovat úkoly na úseky a zpracovávat je postupně.
- Vyhledejte pomoc: Ať už se zapojíte do skupiny rodičů dětí s ADHD, nebo vyhledáte odborníka, aktivně se snažte dítěti odborně pomoci. Existují doporučení a možné postupy, které stojí za to vyzkoušet. Vyhledejte je a ověřte, které z nich sedí vašemu dítěti.
ADHD sice bude součástí života vašeho dítěte, ale nemusí to znamenat, že se mu nebude dařit. Vyžaduje to jen trochu jiný přístup. Vyzkoušejte různé možnosti a brzy zjistíte, co vaší rodině funguje a co ne.
A nezapomínejte, je to jen část jeho osobnosti, která má i pozitivní složky. ADHD zvykne být spojováno s lepším vnímáním okolí, větší kreativitou a představivostí, energičností, dítě získá větší odolnost a adaptabilitu, rychleji zvykne najít řešení problémů a dokáže snáze převzít na sebe riziko. I když nedokáže dávat dlouho pozor při pro něj nudných a opakovaných úkolech, při věcech, které takové dítě zaujmou, dokáží vyvinout překvapivě intenzivní pozornost.