Děti mají několik jednoduchých a jasných návyků, které jim pomáhají orientovat se v tomto bláznivém světě a koexistovat se svým okolím.
A možná právě jednoduchý systém fungování a přemýšlení je to, z čeho by si každý z nás měl vzít poučení. Třeba bychom pak nebyli podráždění, vystresovaní a náš život by byl klidnější a méně zmatený.
Zkusme se zamyslet. Co kdybychom...
...se dělili o své hračky?
Ne vážně. Kolikrát se nám stane, že chaoticky uklízíme byt a nacházíme věci a věcičky, krámy a krámky, které vůbec nepoužíváme a hlavně nevíme, na co nám jsou. Netušíme, proč je vlastně máme ani kdy jsme je naposledy využili. Co kdybychom se porozhlédli kolem sebe a našli tomu nepoužívanemu kávovaru či příručnímu vysavači nového majitele? Někoho, kdo by takový vynález také využil. A to samé platí o oblečení, nebo věcech po vašich dětech. Věděli jste, že je můžete pohodlně prodat
v našem Bazárku?
... se šli každý den alespoň na chvíli provětrat?
A nezáleží na tom, zda si půjdeme zaběhat nebo jen posedět na několik minut na lavičku do parku. Pobyt na čerstvém vzduchu dělá s hladinou stresu v naší mysli zázraky. Klíčem, jak si udržet zdravý rozum uprostřed chaosu, je dopřát si každý den alespoň chvilku pro sebe a pro to, co máme rádi.
... nebrali "ne" jako odpověď?
Uvědomujete si, že děti jsou nejlepšími vyjednavači na světě? Mají nepřeberné množství taktik, jak získat co chtějí. Nahodí psí očka, utíkají za druhým rodičem se stejnou prosbou, naslibují, že si ten pokoj konečně uklidí. Také se hned nespokojte se zápornou odpovědí. Zejména, pokud jde o vás.
... jsme se pořád ptali "proč"?
Od dětí posloucháme tuto otázku neustále. Jsou zvědavé. Chtějí se dopátrat pravdy. No a když mohou oni, můžeme přece i my! Nebojme se ptát! Nebuďme zaseknutí v neproduktivním životním stylu se zastaralými zvyky, návyky a rozhodnutími jen proto, že se bojíme zeptat sámi sebe PROČ a co nám to vlastně přináší.
... jsme měli radost z maličkostí?
Nemusí to znamenat, že si máme sednout na schody před dům a hrát si s bublifukem nebo sledovat, jak se po chodníku plazí housenka. Ale co se takhle potěšit běžnými věcmi co jsou kolem nás? Co kdybychom byli vděční za to, co máme vedle sebe a před sebou, místo toho, abychom snili o dovolené na Bahamách, kterou už plánujeme tak strašně dlouho, až nás to užírá? Vychutnat si západ slunce se svou polovičkou a dětmi můžeme přece i na kopci za městem.
... jsme se ptali na povolení předtím, než si něco koupíme?
Vraťme se zpět do těch časů, kdy pro nás bylo vše zdarma, ale jediné, co jsme potřebovali, byl rodičovský souhlas. Zkusme to teď na sebe znovu aplikovat a zeptat se své racionálnější polovičky - potřebuji to opravdu? Mohu si to dovolit? Nebude na to doma jen zbytečně sedat prach?
... kdybychom si vymezili čas, strávený před obrazovkou?
Když jsme byli dětmi, naši rodiče nám říkali, že dívat se na televizi příliš často zabíjí mozkové buňky. A kolik času strávíme před obrazovkou dnes, když už nejde jen o televizor? Dnes, kdy bychom ti chytřejší a zkušenější měli být my? Eliminovat čas před televizí a počítačem nám ušetří každý týden několik hodin a přinese do života nové možnosti. Jednoduše se budeme moci věnovat smysluplnějším činnostem.
... jsme šli do postele včas?
Kdykoliv to je možné, vynechejme pozdní večerní vyjídání ledničky a stejně pozdní večerní show. Získáme tak k dobru hned několik hodin spánku. Naše tělo nám poděkuje a najednou zjistíme, že fungujeme lépe.
