Jelikož jsem rodila císařským řezem, o bondingu jsem si mohla nechat jen zdát. Po tomto zákroku vám totiž děťátko k prsu nepřiloží - alespoň u mě o tak nebylo a opravdu mě to mrzelo. Do porodu jsem přečetla snad milion článků o tomto krásném způsobu prvního sblížení tělo na tělo. Ale i když vám to u porodu nevyšlo, jsou stále jiné cesty, jak se s miminkem intenzivně sblížit. Pojďte se podívat na těchto 7 tipů.
Kůže na kůži
Tento kontakt v nemocnici umožňují při přirozeném porodu. Neznamená to však, že to můžete praktikovat jen jednou za život. Kdykoli, kdy cítíte potřebu být s děťátkem, nebo když je miminko neklidné, se vysvlečte do půl těla a to samé udělejte s děťátkem. Položte ho na sebe a vychutnávejte si vzájemnou blízkost. I když děťátko nemůžete kojit a pije mléko jen z lahvičky, je to skvělý způsob, jak si vybudouvat vzájemné pouto. Povzbuďte i tatínky, i ti mohou pracovat na bondingu se svým děťátkem.
Zpívejte mu
Vím, zpívání možná není tou nejoblíbenější činností, hlavně když nekteré z nás zpívají falešně. Dobrá zpráva však je, že miminku to vůbec nevadí a je šťastné, že slyší váš hlas. Já si zpívání nemůžu vynachválit, hlavně když mám Terezku v nosítku. Pokud nemůže usnout, začnu zpívat a spinká do tří minut.
Najděte si oblíbené místo
Možná už ho máte. My s Terezkou máme "naše místo" na gauči v rohu v obýváku. Když se vzbudí, papá, nebo večer před spaním tam s ní vždy ulehnu, povídáme si a hladím ji po tvářičkách a vláskách. Ona mi pak naoplátku vlasy tahá, kope nožičkami, otevírá ústa a vydává různé zvuky. Tehdy vím, že všemu rozumí a ví, že jde o naše společné cvhílí a společně se jedna z druhé těšíme.
Dopřejte si čas o samotě
Myslím, že tuto část není třeba vysvětlovat. Naši muži bývají v práci a my většinou trávíme čas s dětmi sami. Pokud to však není váš případ a máte kolem sebe více lidí, nebojte se jim poděkovat a upozornit, že potřebujeme být s děťátkem občas také sama. Je to velmi důležité pro celoživotní pouto.
Povídejte si jako s nejlepším kamarádem
Nebojte se mu povídat o svých snech, o čase s ním, o tom, co potřebujete. Povídejte mu o věcech, které s ním plánujete dělat - krmit, oblékat, jít spinkat. Nebojte se toho, děťátko si tím dobře společensky vytrénujete a zároveň se opět krásně sblížíte.
Piště dopisy
Naší maličké jsem začátkem roku koupila diářek s poznámkami. Píši jí tam něco jako deník, její pokroky, začátky, vše, co nás s manželem těší. Píšeme jí i když máme těžké dny, jsme unavení nebo vyčerpaní. Celkem nám to pomáhá, když si vše čteme zpětně. Rozhodli jsme se, že jí to jednoho dne odevzádme a věříme, že se naše pouta nikdy nepřetrhají.
Buďte s nimi
Když jsem u malé, často uvažuji, co všechno ještě musím udělat - něco uvařit, dokončit nějakou práci, převléct postel a tisíce dalších mini / maxi povinností. Naše děti však cítí, když jsme myšlenkami úplně jinde. Pokud jim chceme být nablízku, odložme naše povinnosti či myšlenky a vychutnávejme si přítomnost plnou našich drahých. Jen tak budou vaše rodiny silnější. Čas strávený s nimi je totiž mnohem důležitější než všechny povinnosti.
