- Porod je podmíněn zesílenou aktivitou děložního svalu a zrání děložního hrdla – oba procesy probíhají postupně a vzájemně se doplňují.
- Před samotným nástupem porodu dochází většinou k odchodu hlenové zátky – mnohdy i většího množství, někdy i s příměsí krve. To je známka blížícího se porodu – v horizontu hodin, ale i dní. V tomto případě není bezprostřední návštěva porodnice nutná.
- Z pohledu maminky může porod začít odtokem plodové vody nebo nástupem pravidelných zesilujících se děložních stahů. Při odtoku plodové vody, stejně tak i při pouhém podezření na odtok plodové vody je vhodné odjet do porodnice.
- Plodová voda je většinou čirá tekutina - někdy zbarvená krví.
- Pokud je zbarvená smolkou plodu - hnědě, zeleně je vhodné odchod do porodnice neodkládat! Po odtoku plodové vody porod buď nastoupí samovolně, nebo je nutné jej vyvolat. To už je ale v kompetenci lékařů porodníků.
Děložní stahy
Jestliže porod začne nástupem pravidelných děložních stahů - kontrakcí, je vhodné počkat s odchodem do porodnice, pokud jsou kontrakce nepravidelné, nebo málo intenzivní. Při pravidelných kontrakcích - většinou po 10 - 15 minutách, trvajících alespoň 2 hodiny a postupně se zintenzivňujících je vhodný odchod do porodnice. Je také podstatné, jestli jste prvorodička nebo žena, která již rodila. U žen, které již jednou rodily se většinou dá očekávat rychlejší průběh porodu. Někdy se pravidelné kontrakce po několika hodinách samovolně uklidní, nejedná se o skutečný porod, ale o předzvěstné stahy (poslíčky), které se mohou objevovat i měsíc před porodem. V těchto chvílích je nejlepší vyčkat, dát si teplou koupel, sprchu, po které skutečné porodní bolesti neustanou, naopak se většinou zintenzívní.Další příznaky
- Někdy může být začátek porodu spojen s častým nucením na močení, bolestmi v křížové oblasti páteře, nucením na stolici .
- Porodní bolesti jsou často provázeny i celkovými příznaky - nevolnost, zvracení, průjem. Je ale vždy vhodné konzultovat vše s porodníkem, který po vyšetření zjistí, jestli se jedná o nástup porodu, nebo jiný problém- např. střevní infekci, zánět slepého střeva, žlučníkovou či ledvinnou koliku.
- V případě silnějšího krvácení z rodidel, a to kdykoliv v průběhu těhotenství, je nutná návštěva porodnice - může se jednat o závažný stav se smrtelnými následky pro matku i dítě.
Průběh porodu
1. doba porodní
1. doba porodní se počítá od nástupu pravidelných děložních kontrakcí a končí zánikem porodnické branky. V této době dochází k pravidelným zesilujícím se děložním kontrakcím, odtoku plodové vody a otevírání porodních cest. Z pohledu maminky je pasivní - porodník a porodní asistentka se snaží tlumit bolesti, usnadnit otevírání porodních cest podáním teplé koupele, masážemi, polohováním rodičky, využitím, za pomoci partnera, rehabilitačních pomůcek (míč, ribstol, žíněnka), aplikací léků ze skupiny spazmolytik (léky uvolňující křeče) a analgetik.2. doba porodní
2. doba porodní začíná zánikem porodnické branky a končí vypuzením plodu. V této době se maminka začne aktivní podílet zapojením břišního lisu (tlačením) na vlastním porodu. Toto je možné v nejrůznějších polohách, které rodičce samotné vyhovují a jsou pro tlačení nejefektivnější (vleže na zádech, na boku, vsedě - na stoličce na porodnickém lůžku, ve stoje, ve visu, ve vaně...). Pokud porod probíhá bez problémů, je jen na rodičce, jakou polohu si zvolí. Při vlastním porodu porodník nebo porodní asistentka chrání hráz, někdy, pokud je hráz pevná a brání vlastnímu porodu, nebo se očekává porod většího plodu a hrozí poranění hráze, volí porodník nástřih hráze (epiziotomii). Samotný nástřih není bolestivý, provádí se na vrcholu kontrakce a po předchozím místním znecitlivění.
3. doba porodní
3. doba porodní začíná porodem plodu a končí porodem plodového lůžka. Po porodu zůstává plod spojený s matkou pupeční šňůrou, kterou je nutné přestřižením přerušit. Na tomto aktu, pokud vše probíhá bez obtíží, se může podílet i přítomný tatínek.Mohlo by vás zajímat: Partner u porodu - ano nebo ne? >>
4. doba porodní
4. doba poporodní začíná porodem placenty a končí asi za 2 hodiny. Po tuto dobu leží maminka na porodním sále, ošetřuje se porodní poranění, sleduje případné krvácení z rodidel, občerství se a zotavuje se po porodu. Je-li rodička i novorozenec v dobrém stavu, zůstávají spolu, pokoušejí se o první přiložení dítěte k prsu a nácvik kojení, což je v takto časném poporodním období velmi důležité pro celý další průběh a udržení laktace.Mohlo by vás zajímat: Víte, co je to bonding? >>
Krvácení při porodu
Příčiny mohou být nejčastěji předčasné odlučování normálně uloženého lůžka nebo vcestné lůžko (u rodičky přicházející s rozběhlým porodem). Slabé krvácení (špinění) je normální při rozšiřování porodních cest za porodu. Ojedinělou komplikací porodu je trhlina dělohy. K jejímu vzniku přispívají tyto faktory:- předchozí operace na děloze (císařský řez, odstranění myomu)
- překážky porodních cest (velké myomy)
- porod rozběhlý při nepoměru mezi velikostí plodu a pánve
Operační porody ve druhé době porodní
Ve druhé době porodní jsou již plně otevřené porodní cesty a může následovat vypuzení (vytlačení) plodu z dělohy. Jestliže je v této fázi porodu plod hlavičkou již výrazně vstouplý do tvrdých porodních cest (pánve), přistupují lékaři – v případě ohrožení dítěte nebo matky – k porodu pomocí porodnických kleští nebo vakuumextraktoru.Vakuumextrakce
Je to metoda sloužící k vybavení plodu sestouplého hluboko do porodních cest za pomoci tzv. vakuumextraktoru. Jedná se o přístroj, který využívá tah a připomíná plochý zvon. Je nasazen na hlavičku dítěte, následně je vytvořen bezpečný podtlak a tahem při kontrakci lékaři pomohou porodit hlavičku. Poté je vakuumextraktor sejmut a porod je dokončen. Nejčastější důvody k provedení výkonu: ohrožení nedostatkem kyslíku u plodu, vyčerpání rodičky, nepostupující porod ve druhé době, slabé děložní kontrakce, nespolupracující rodička, silné krvácení ve druhé době porodní, horečka rodičky, ulehčení druhé doby porodní (v případě srdeční nemoci, neurologické nemoci matky…). U nezralých plodů jsou využívány porodnické kleště - podtlak způsobený vakuuextraktorem není na nezralé hlavičce vhodný. Stejně tak v případě rychle vzniklého těžkého nedostatku kyslíku plodu je vhodnější provést klešťový porod (vybavení plodu může být ještě o něco rychlejší).Klešťový porod
Provádí se pomocí porodnických kleští. Jedná se o nástroj tvořený dvěma rameny, které se spojují dohromady v místě tzv. zámku. Na jednom konci kleštiny je lžíce sloužící k uchopení hlavičky, na druhém se nachází držadlo. Kleště se zavádějí mezi poševní stěnu a hlavičku plodu v okamžiku, kdy neprobíhá kontrakce. Kleště zlehka obejmou hlavičku plodu. Následuje tah za kleště ve směru pánevní osy (za současného tlačení rodičky při kontrakci, pokud je toho schopna). Po porození hlavičky jsou kleště sejmuty a je dokončen porod. Před provedením je proveden nástřih hráze při lokálním umrtvení. Ten slouží jako prevence většího poranění rodičky během porodu. Nejčastější důvody k provedení výkonu: ohrožení nedostatkem kyslíku u plodu, akutně vzniklý těžký nedostatek kyslíku u plodu, vyčerpání rodičky, nepostupující porod ve druhé době, slabé děložní kontrakce, nespolupracující rodička, silné krvácení ve druhé době porodní, horečka rodičky, ulehčení druhé doby porodní (srdeční nemoci, neurologické nemoci matky…). Kleštový porod může následovat i po eventuálním neúspěšném pokusu o porod vakuumextraktorem.Všem nastávajícím maminkám přejeme v jejich den D hodně štěstí, síly a ať je pro ně především krásným zážitkem na začátku další úžasné etapy života.
