V období jara a léta nastává období nejintenzivnější koncentrace pylů, hmyzu a dalších látek, na které může náš imunitní systém zareagovat vyhlášením poplachu v podobě alergické rýmy.
Jenže co dělat, když jste alergička a navíc čekáte miminko?Potlačování příznaků alergie, a tedy i alergické rýmy, naštěstí nepřináší žádné významnější rozdíly pro těhotné oproti ženám, které dítě nečekají.
Vždy ale platí, že pokud byla žena citlivá na nějaký konkrétní alergen, těhotenství to nijak nezmění. Je každopádně třeba zastavit se u alergologa ve chvíli, kdy zjistíte, že jste v jiném stavu. Už jen z toho důvodu, abyste si byla jistá, že léky, které na potlačení projevů alergie užíváte, neuškodí vašemu dítěti, zejména pak v prvním trimestru. Těhotenství pak podle lékařů rozhodně není důvodem, proč bez porady s lékařem přerušit již probíhající léčbu ve snaze ochránit nenarozené dítě. Existuje reálné riziko, že by se onemocnění mohlo zhoršit.
Bezpečné léky pro budoucí maminky
Za nejbezpečnější léky jsou považovány tzv. kromony, které jsou určené pro lehčí formy alergické rýmy nebo její léčbu v raném dětském věku. Mají slabší protizánětlivý účinek než topické steroidy. Jejich bezpečnost vyplývá z toho, že jen 10% inhalované dávky je absorbováno celým naším organismem. Proto se doporučují v případech, kdy těhotná žena trpí alergickou rýmou. Nevýhodou toto léku však je nutnost jeho častého podávání – 4krát denně.
Pozor na předávkování
Pozor by si naopak měly dát budoucí maminky při nákupu volně prodejných lokálních léků, tzv. dekongestiv, což jsou léky, které uvolňující průchodnost nosu. Při jejich předávkování, může dojít k poškození plodu.
Opatrné byste měly být také u antihistaminik, které tvoří léky první volby u všech typů alergické rýmy, podávaných jak lokálně, tak celkově. Po dohodě s lékařem je doporučeno, ideálně v první trimestru, vyhnout se veškerým lékům. Ten se totiž kryje s obdobím vzniku základů orgánů vašeho dítěte. Následnou léčbu pak určí lékař.
Doporučované jsou, ačkoli rovněž vyžadují jistou dávku opatrnosti, nejmodernější intranazální kortikosteroidy, které se obvykle podávají od druhého trimestru. Jsou považovány za nejúčinnější volbu s minimálním a přijatelným rizikem.
Jak alergická rýma vzniká?
Tento typ rýmy je jedním z nejčastějších chronických alergickým onemocnění horních cest dýchacích, které podle lékařů postihuje asi 20% lidí na celém světě. Řada z nich si ale vůbec nepřipouští, že by jejich pravidelně se objevující rýma mohla být chronická, a proto svůj problém nijak neřeší. Neléčí se vůbec, anebo za pomoci nesprávných volně prodejných léků.
Projevy alergické rýmy jsou zrádné v tom, že většinou přicházejí nečekaně. Stačí opravdu jen velmi krátký kontakt s alergenem a během několika minut se rýma spustí. Stejně rychle, jako se příznaky objeví, většinou také při odstranění alergenu, odezní. Nejčastěji se pak vyskytují ve vdechovaném vzduchu. Nosiči vnějších alergenů jsou pylová zrnka a spory plísní, mezi vnitřní řadíme roztoče a různé částečky zvířecích či hmyzích těl.
