Historie příběhů

ve spolupráci s přispívá na děti v pěstounské péči. Přispět můžete i Vy.

1. Finančním příspěvkem:

10 Kč
20 Kč
30 Kč

2. nákupem výrobků Teribear:

PROHLÉDNOUT VÝROBKY >>

Můžete však také pomoci dobrovolným příspěvkem 10 Kč, 20 Kč nebo 30 Kč ve druhém kroku Vaší objednávky. Za veškeré příspěvky Vám jménem všech dětí děkujeme! Rozdávejme společně radost dětem!



Kamilka, Martina, Verunka, Janička, Josífek, Petřík a Vojtíšek

Manželé Královi společně vychovávají 7 dětí, z toho 3 děti v náhradní rodinné péči:

Kamilka bude mít 11 let. Je to šikovná, temperamentní romská holčička, která miluje malé děti, krásně a trpělivě si s nimi dovede hrát. Její biologická maminka ji měla jako desáté dítě, přičemž ani jedno nemá ve své péči. Je zbavena rodičovské zodpovědnosti a kontakt s pěstounskou rodinou nikdy nenavázala. Kamilku rodina přijala do své péče, když jí bylo 11 měsíců.

Martina si rodina přivezla, když měl kolem 10 dní a teď už mu bude 10 let. Jeho biologická maminka rodinu zkontaktovala, když měl Péťa 5 dní a požádala, aby jej adoptovali. Je to úžasně zručný, skvělý, vesnický kluk se srdcem na správném místě.

Verunku si manželé Královi přivezli z kojeneckého ústavu, když měla 13 měsíců a nedávno oslavila šesté narozeniny. Je to nádherná, veselá, poloromská holčička, která je velice pečlivá a má ráda, když vše má svůj řád a místo.

Vlastní děti manželů Králových jsou: Janička (11), Josífek (8), Petřík (4) a Vojtíšek (4). Jak sami říkají: „Spolu s manželem všechny naše děti milujeme a za nic na světě bychom je nevyměnili!“

Příspěvek pomůže pokrýt náklady spojené s volnočasovými aktivitami pro Kamilku a Verunku. Obě děvčata navštěvují keramický kroužek a taneční kroužek. Celkem se jedná o částku 2 400 Kč.

Veronika, Karolínka, Vládík, Petr a Karel

Paní Tomanová s přítelem vychovávala celkem 11 dětí v pěstounské péči. V roce 2011 přítel od rodiny odešel. Některé děti se již osamostatnily a v současné době ještě pět dětí chodí do škol.

Rodina se přestěhovala ze Strmilova do sousední vesnice Olšany.

Příspěvek by se týkal studia Veroniky, která se vyučila ošetřovatelkou. V současné době studuje střední zdravotnickou školu - Evangelickou akademii v Brně Líšni, kterou by měla ukončit v roce 2015. Pokud se jí podaří úspěšně ukončit školu maturitou, tak by chtěla studovat psychologii na vysoké škole. Její nejoblíbenější předměty jsou čeština, němčina, angličtina, tělocvik a hlavně praxe. Na praxi dochází do nemocnice. Domů jezdí tak jednou za měsíc, protože se buď učí, nebo chodí na brigády, aby si mohla své studium částečně financovat. Volný čas využívá k učení, dříve tancovala, ale střední škola je náročná a ona ještě chce pokračovat ve studiu na vysoké škole, tak se moc snaží. Veronika svým vybraným chováním působí v dobrém slova smyslu i na ostatní sourozence.

Kromě Veroniky navštěvují školy ještě čtyři děti. Karolínka a Vládík jsou v deváté třídě a rozhodují se, na jaké půjdou učiliště. Petr se učí posledním rokem kominíkem v Českých Budějovicích a dělá autoškolu, bez které se v praxi neobejde. Jezdí domů každý týden. Karel denně dojíždí na učiliště do Dačic. Učí se opravářem zemědělských strojů.

Na výchovu dětí je paní Tomanová sama a potřeby dětí jsou postupujícím věkem čím dál větší. Veronika má potřeby na studium nejnákladnější a proto by příspěvek putoval na náklady spojené s jejím studiem (cestovné, stravné a školní potřeby) ve výši 15.000,- Kč.

Veronika, Michal, Martinka a Verunka

Hovorkovi jsou osmičlenná pěstounská rodina se dvěma biologickými dospělými dětmi a čtyřmi přijatými dětmi.

Veronika (15 let) vyrůstá v rodině již od svých dvou let a od září letošního roku studuje na hotelové škole. Veronika je veselá, velmi pohledná dívka a má ráda malé děti a práci v domácnosti.

Michal (14 let) je temperamentní, šikovný kluk, který studuje na osmiletém gymnáziu a je v rodině čtyři roky. Michal rád čte, sportuje, učí se hře na kytaru a na klavír.

V minulém roce přišly do rodiny dvě úžasné sestřičky Martinka (6 let) a Verunka (5 let). Martinka navštěvuje od září 1. třídu ZŠ a moc jí to baví. Obě sestřičky si v rodině velmi rychle zvykly, nádherně malují, jsou i pohybově nadané a přinášejí všem mnoho radosti.

O žádné z těchto skvělých dětí neprojevují jejich vlastní rodiče žádný zájem.

Jelikož rodina v letošním roce započala s budováním dalšího dětského pokoje, aby mohla zajistit všem čtyřem dětem soukromí a vlastní pracovní koutek, na další aktivity již finance nezbývají.

Příspěvek bude využit na volnočasové aktivity dětí a to konkrétně: Michal (kroužek psaní na stroji, oddíl TJ sport a kurz anglického jazyka), Veronika (taneční kroužek), Martinka a Verunka (oddíl TJ sport, výtvarný kroužek a kurz dívčího klubu).

Celková částka za tyto aktivity je 8.800,- Kč.

Anička, Maruška, Martin a Vojtík

Rodina Šlincových bydlí v malé vesničce, kde mají malý statek a děti se také velmi rády starají o zvířátka. Děti jsou velmi milé, pracovité a skromné. Pěstouni vychovávají celkem pět dětí. Jedno vlastní a čtyři děti v pěstounské péči. Děti přišly do rodiny postupně.

V roce 2009 našla domov u rodiny Anička (6 let). Chodí od září do první třídy, je pilná, maminka s ní každý den čte a trénuje psaní. Anička ráda doma pomáhá náhradní mamince s domácími pracemi. Navštěvuje kroužek tancování – standardní a latinsko-americké tance společně s Maruškou (4 roky), která chodí do MŠ. Obě děvčátka baví hra na flétnu, doma „trénují“ na společně písničky. Nejstarší Martin (14 let), navštěvuje 7. třídu ZŠ a dochází na kroužek mechatroniky.

Rodinu spojuje láska ke zvířatům, o která se všichni členové starají, dojí kravičku, kozu, z mléka pak vyrábějí domácí jogurty, děti mají svého koně a poníka, na kterém rádi jezdí a rádi se s ním procházejí po vesnici, chovají i prasata. Den tráví rádi venku na statku nebo s ostatními dětmi z vesnice.

Benjamínkem rodiny je batole Vojtík, který přišel do rodiny z Dětského domova v říjnu. Děti ho hezky přijaly a hrají si s ním. Rodina rekonstruuje starý domeček, kde nyní děti sdílí společně jeden pokojík a těší se na svá nová „království“.

Děti by rády pokračovaly ve svých zálibách. Martin (modelářský kroužek), Anička (hra na flétnu, taneční kroužek) a Maruška (taneční kroužek). Celková částka na tyto aktivity pro další pololetí činí 4 000 Kč.

Karolínka a Tomáš

Paní Hanzelková je babička - pěstounka, která má v péči pravnoučata - Karolínku (13) a Tomáše (9). Důvodem umístění dětí do péče babičky byl nezájem biologických rodičů. Paní Hanzelkové bylo v době umístění dětí do péče 66 let. Jelikož podstoupila několik operací, včetně operace páteře, omezil se jí pohyb a nemůže již chodit do práce. Finanční prostředky na péči o děti jsou tedy omezené a na větší a mimořádné položky finance chybí.

Obě děti jsou astmatici a alergici, Karolínka je dyslektik a dysgrafik, Tomáš od pěti let bere silné léky, má ADHD. Nicméně oba se dobře učí, Tomáš má samé jedničky, je pohybově i muzikálně nadaný, manuálně zručný, jeví zájem o mnoho věcí. Čtyři roky navštěvuje ZUŠ hudební obor, hraje na flétnu, dva roky na trubku, letos mu přibyly bicí a začal hrát v malém Jazzovém orchestru ZUŠ Cesta jazzu. Bohužel z hokejového mužstva malých žáků musel odejít z finančních a organizačních důvodů, a vrací se do klubu aikida.

Karolínka už šestým rokem navštěvuje literárně dramatický obor v ZUŠ. Pět let hrála stolní tenis, ale po onemocnění mononukleózou v loňském roce nesmí závodně pěstovat žádný sport a vrací se k aikidu, které trénovala čtyři roky.

Příspěvek by paní Hanzelková využila na pořízení jazz trubky pro Tomáše, který by rád hrál v orchestru a potřeboval by svůj vlastní nástroj. Momentálně ji má půjčenou v ZUŠ, kterou navštěvuje. Trubka stojí cca 15.000,- Kč.

Marek, Radim, Pavel, Karolína, Petra, Lenka, Raduška a Daniel

Rodina Pechrova vychovává celkem 8 dětí přijatých do náhradní rodinné péče. Starší tři kluci jsou adoptováni, dalších pět dětí je v pěstounské péči.

Marek (23 let) ukončil studium na VOŠ sociálně právní a bude pracovat jako sociální pracovník.

Radim (21 let)se po ukončení praktické školy vyučil zahradníkem a nyní se učí v oboru pečovatelské služby. Pavel (16 let), Karolína (15 let ) a Petra (13 let), jsou žáky základní školy. Lenka (12 let) je také žákyní základní školy, kde je za pomoci asistenta pedagoga vzdělávána podle inviduálního vzdělávacího plánu pro pomocné školy. Raduška (5 let) a Daniel (4 roky) jsou s paní Pechrovou doma.

Raduška má celiakii, musí proto dodržovat přísnou bezlepkovou dietu. Vzhledem k jejímu postižení je pro rodinu zatím obtížné zapojovat ji do aktivit mimo domov.

Nejvýrazněji ovlivňuje společný rodinný život postižení Leničky. Má těžkou formu autismu spojenou se střední mentální retardací. Její postižení výrazně omezuje společenské aktivity rodiny. Není možné ji samotnou poslat na tábory, většinu času tráví doma, rodina s ní pobývá na zahradě a dělá výlety do okolí. Lenička nemá ráda změny a v cizím prostředí uprostřed cizích lidí se cítí nejistá a bojácná.

Proto se rodina snaží doma upravovat prostředí tak, aby tam měly děti co nejvíce aktivit. Starší děti si využití svého volného času plánují již po svém. Marek a Pavel hrají na různé hudební nástroje, Petru baví baletní tanec a Karolína se aktivně věnuje sportu. Dříve měla úspěchy na soutěžích v zápasech juda, nyní několik let závodně hraje pinpong a je v tom výborná.

Jak říká paní Pechrová: „Tak jak hudba naše děti stmeluje, tak o to se snažíme i při jejich sportovních aktivitách. Karolínka je dobrou učitelkou jak pro Leničku, tak pro naše malé děti.“

Rodina by ráda dětem pořídila venkovní pingpongový stůl v hodnotě 12.000,- Kč. Stůl pomůže především Leničce, která trpí autismem a není možné ji zapojovat do aktivit mimo domov. Tento druh sportovní aktivity stmelí všechny děti, a jelikož další svěřená dcera Pechrových, Karolína, se tomuto sportu věnuje několik let závodně, pomůže Leničce se zapojit. Ostatní dětí chodí na kroužky jako balet či ZUŠ.

Lenička, Karolínka, Klárka, Kristýnka, Monika a Pavlínka

Paní Šafářová je pěstounka - samoživitelka a sama pečuje celkem o 6 dětí. Děti přicházely do rodiny postupně od roku 2002.

Jako první přišla Lenička v 16 měsících, dnes jí je už 13 roků. Učí se dobře, má ráda přírodu, pejsky, ale nejraději koně, na kterých se učí i jezdit.

Druhá do rodiny přišla Karolínka ve svých 3,5 letech, nyní je jí už také 13 let. Karolínka krásně zpívá a má ráda kočičky a koně.

Jako třetí rodinu obohatila Klárka ve 2,5 letech. Klárce je nyní 9 let, učí se na samé jedničky a má školu moc ráda.

Čtvrtá, a nejstarší přišla do rodiny Kristýnka ve svých 12 letech. Nyní je jí už 20 let.

Poslední dvě holčičky přijaté do rodiny jsou sestry Monika - 8 let a Pavlínka - 7 roků. Monička v letošním roce nastupuje do 3. třídy a Natálka do druhé.

Paní Šafářová nás požádala o finanční příspěvek pro Kristýnu, která je mentálně postižená a v loňském roce byla dokonce zbavena svéprávnosti. Kristýna navštěvovala učiliště, ze kterého musela ale odejít z důvodu vypěstování anorexie (3 měsíce byla hospitalizována na psychiatrii). Po návratu paní Šafářová Kristýnu přehlásila na jiné učiliště (obor kuchař-číšník), které úspěšně dokončila. A nyní by chtěla ve studiu pokračovat a to v oboru cukrářka. Jelikož je ale škola soukromého typu, paní Šafářová nás požádala o příspěvek ve výši 8.000,- Kč, který pokryje školní rok 2013/2014.

Michal a Adrianka

Paní Procházková má v pěstounské péči dvě děti. Sourozence Michala (6 let) a Adrianku (7 let). Ve dvou letech byly děti umístěny do dětského domova, neboť původní rodina nezvládala základní péči.

V roce 2011 přešly děti do pěstounské péče, která však byla předčasně ukončena. Od ledna letošního roku jsou děti u paní Procházkové, kde se dobře adaptovaly a všestranná a intenzivní péče a stimulace mentálního vývoje je patrna.

U Adrianky však byla diagnostikována lehká porucha pozornosti a snížená tolerance k zátěži a s ohledem na její nástup do 1. třídy v září letošního roku bude nutné jí zajistit osobního asistenta.

Paní Procházkové by pomohla částka ve výši 15.000,- Kč, která pokryje alespoň částečně náklady na asistenta v průběhu školního roku 2013-2014.

Honzík, Lenička a Martin

Paní Bečková vychovává v pěstounské péči Honzíka (12 let), Leničku (11 let) a Martina (10 let). Do června letošního roku děti vychovávala v rámci SOS dětských vesniček a nyní o děti pečuje doma.

Honzík má velice všestranné zájmy. Rád pracuje se dřevem, lepí modely letadélek, hraje na flétnu nebo na klarinet, plave, jezdí na kole, hraje tenis, lyžuje, snaží se brnkat na kytaru nebo čte dobrodružné knížky a velice snadno se nadchne pro cokoli dalšího. Honzík se rád vyptává, neustále potřebuje zjišťovat, proč nebo jak věci fungují nebo nefungují a jestli by fungovali „KDYBY…“. Taky hrozně rád vaří a dělá experimenty s chutěmi. A úplně nejraději odporuje mamince a to skoro ve všem.

Lenička ráda tančí orientální tance a moc ráda by se naučila tančit s křídly. Letos se naučila řezbovat a vyrobila několik věciček, které pak darovala těm co má ráda. Také píská na flétnu. Ráda vyrábí z keramické hlíny, jezdí na kole nebo kolečkových bruslích, má ráda vodu a velmi dobře plave. Asi nejoblíbenější činnost je čtení, knížky má ráda dobrodružné a hlavně o koních. Lenička si ráda maluje a vyrábí věci z papíru.

Martin je montér, neustále rozmontovává věci, které pak už nikdo nedá dohromady. Také ho baví tančit. Moc rád zpívá (i když mu to moc nejde), ale o to raději a s velkým nadšením se této disciplíny účastní. Baví ho jízda na kole, také plavání, a od letošní zimy i lyžování. Rád vyrábí věci ze dřeva nebo papíru či keramické hlíny. Věcmi, které vyrobí, zásobuje celou rodinu.

Od září by děti opět velmi rády navštěvovaly svoje oblíbené kroužky, na které ale paní Bečkové stále chybí finance. Jedná se např. o výtvarný kroužek, plavání, keramický kroužek, kroužek leteckých modelářů a všechny tři děti navštěvují také hodiny hry na flétnu. Rozpočet na školní rok pro všechny tyto aktivity je 12.000,- Kč.

Pavel a Maruška

Paní Novotná má sama ve své péči čtyři děti, z toho dvě – Pavla a Marušku v péči pěstounské. Manželé Novotní se mnoho let marně snažili o vlastní děťátko, což je vedlo k rozhodnutí pomáhat ostatním dětem tím, že jim poskytnou plnou rodinu a láskyplný domov. A když toto rozhodnutí učinili a vzali si do pěstounské péče Pavla a Marušku, jako zázrakem se do rodiny narodily ještě další dvě děti.

Manželství se ale bohužel rozpadlo a paní Novotná zůstala sama se čtyřmi malými dětmi, hypotékou, nedodělaným domem, bez finanční rezervy, se starým autem. Jak ale říká paní Novotná

„život jde dál a děti potřebují lásku a klid, a tak nezbývá nic jiného, než s potížemi bojovat“

Osmiletá Maruška velmi ráda navštěvuje hodiny zpěvu v ZUŠ. Pavel, kterému je také osm let je velmi nadaný ve hře na akordeon a studuje ji v ZUŠ.

Celá rodina tráví téměř všechen volný čas společně a ráda podniká turistické výlety. Kromě turistiky by paní Novotná ráda s dětmi podnikala i výlety na kolech. Bohužel ale nejsou kola pro všechny a chybí i sedačky pro malé děti.

Maruška i Pavel by měli obrovskou radost z pořízení jízdních kol, rodina by velmi ocenila a přivítala možnost podnikat společné cyklistické výlety, které by obohatily jejich rodinný život o velké potěšení ze společně strávneného času , plného nových zážitků.

Cena jednoho dětského jízdního kola je asi 5 tisíc korun.

Natálka

Paní Kučerová je samoživitelka a kromě biologického syna má v pěstounské péči ještě dceru Natálku.

Čtrnáctiletá romská dívka Natálka je v péči paní Kučerové od roku 2000, ze své biologické rodiny byla odebrána ve dvou měsících pro zanedbanou péči a potom strávila více než rok v dětském domově. Děvče je postiženo mentální retardací a trpí i dalšími zdravotními problémy (ekzém, plísně, astma, alergie, ortopedické problémy). Pro svou mentální retardaci dochází do základní školy, určené pro děti s tělesným či kombinovaným zdravotním postižením. Mezi její záliby patří zpěv - je nadšenou členkou dětského sboru. Další velkou Natálčinou zálibou jsou koně, dívka již absolvovala kurz jezdectví a péče o koně v jezdeckém klubu, nyní je jeho členkou a zdokonaluje se v provozním oddělení. Natálka koně velmi miluje, trenérka ji chválí a dívka by se mohla v budoucnu vyučit jako jezdec-ošetřovatel koní.

Paní Kučerová nese bohužel náklady na výživu obou dětí sama (otec jejího syna platí výživné jen zřídkakdy), vzhledem ke zdravotnímu stavu obou dětí je navíc třeba absolvování lázeňských pobytů a docházení do soukromého zařízení, kde je dětem poskytována dostatečná odborná péče. Proto by byl případný finanční příspěvek pro rodinu velkou pomocí a důvodem k radosti.

Měsíční poplatek za Natálčino členství v jezdeckém klubu činí 850 Kč, roční poplatek pak Kč 300. Roční školné ve sboru činí Kč 1.800, členové sboru také jezdí každoročně na soustředění či koncertní turné, jehož cena činí minimálně Kč 5.000.

Finanční příspěvek by Natálce umožnil trávit volný čas smysluplně a s pocitem radosti, péče o koně je pro ni navíc velmi důležitá z hlediska jejího dalšího možného uplatnění.

Lenka, Klára, Hana a Petra

Pan Novák pečuje sám o čtyři dívky. Dvě dospívající dívky Lenku a Kláru má svěřené do pěstounské péče. Další dvě dcery Hanka a Petra byly svěřeny po rozvodu s jejich matkou do jeho péče.

Pan Novák se s matkou dívek seznámil v době, kdy její dvě dcery Lenka (6 měsíců) a Klára (1,5 roku) byly umístěny v Dětském centru. Pan Novák podporoval matku v kontaktu s dcerami a společně je navštěvovali. Rodina začala usilovat o navrácení dcer do péče matky – to se podařilo asi po půl roce. Matka se ale dál potýkala s mnoha problémy, kvůli kterým jí byly už předtím první dvě dcery odebrány. Nakonec manželství skončilo rozvodem. Pan Novák se dostal do finančních problémů. Pracuje na plný úvazek, ale splácí dluhy, které vznikly v době trvání manželství.

Všechny čtyři dcery mají k panu Novákovi i k babičce, která je s nimi ve společné domácnosti, velmi dobrý vztah. Také s matkou se pravidelně vídají.

Lenka, Klára a Hanka by velmi rády jely na tábor s koňmi, který je pořádán nedaleko bydliště rodiny. Týdenní tábor stojí na jednu osobu 4280,-. Částka je včetně jezdeckého výcviku.

Pan Novák si nemůže finančně dovolit zaplatit celou částku za všechny tři dívky. Matka na úhradu potřeb dětí nepřispívá – je v těžké sociální situaci, má s novým partnerem další dítě, o které pečuje a je znovu těhotná, není tedy v jejích možnostech na tábor dívkám přispět.

Výhodou tohoto tábora by mimo jiné bylo, že by dívky poznaly pracovníky jezdeckého klubu, který je blízko jejich bydliště a mohly by se domluvit na další spolupráci v průběhu roku (např. dobrovolná pomoc při péči o koně apod.). Našly by tak smysluplnou náplň volného času.

Ajax loader