Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) je nejčastější potravinová alergie u dětí do 3 let a postihuje asi 1–3 % kojenců. V 90 % případů se projeví už v prvních 3 měsících života, jen vzácně vzniká po 1. roce života.
V dospělosti se objevuje velmi, velmi, velmi vzácně!
Nutno říci, že ač se jedná o nejčastější alergii u dětí, tak se její výskyt v dnešní době hodně přeceňuje a spousta maminek drží přísné eliminační diety, přičemž výskyt je opravdu jen v 1-3%.
ABKM má velmi dobrou prognózu – v 1. roce vymizí u 50 % dětí a v 6 letech u 90 % dětí.
Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) se často zaměňuje s laktózovou intolerancí, která je u dětí velmi, velmi vzácná! Zato u dospělých bývá více - může vzniknout sekundárně.
Mezi alergii na bílkovinu kravského mléka a laktózovou intolerancí je velký rozdíl.
U laktózové intolerance je nedostatečně tráven pouze mléčný cukr (laktóza), a proto je možné u většiny pacientů podávat mléko a mléčné výrobky se sníženým obsahem laktózy – kysané mléčné výrobky, tvrdé sýry, bezlaktózové nebo nízkolaktózové potraviny. V dnešní době je na trhu celá řada těchto produktů. A každý člověk s laktózou intolerancí snese jiné zbytkové množství v produktech, je potřeba si to vyzkoušet individuálně.
Nejčastějšími projevy laktózové intolerance jsou průjem, nadýmání a bolesti břicha. Závažnost potíží je také obvykle tím větší, čím větší dávku mléčného cukru pacient zkonzumuje.
Přechodná laktózová intolerance se typicky vyskytuje po delším průjmovitém onemocnění, kdy si vlivem častých stolic laktózu vlastně vyčerpáme.
Naproti tomu u alergie na bílkovinu kravského mléka vyvolává potíže ne mléčný cukr, ale mléčná bílkovina (Mléko obsahuje víc než 30 různých proteinů, např kasein, laktoglobulin, betalaktalbumin - všechny mohou způsobovat alergické reakce. Nejčastějším vyvolavatelem bývá kasein a laktoglobulin. Zajímavost: samotný kasein nepřechází do mateřského mléka).
Jak se projevuje ABKM
Pozor! K vyvolání alergické reakce stačí i nepatrné množství této bílkoviny (1-10 miligramů, přesné množství je ale velmi individuální.)
Rozpoznání ABKM může být oříšek, jelikož má velmi širokou paletu možných příznaků.
Také je důležité, abyste měli na paměti, že ne všechny příznaky se objeví okamžitě (do 2 hodin) po krmení; některé mohou přijít opožděně až o 2 dny nebo dokonce o týden.
Jak jsem již zmínila výše, důležité je, aby maminky na svém dítěti zbytečně neexperimentovaly s dietou bez obsahu kravského mléka, aniž by ji doporučil a vedl lékař. Pro kojení je potřeba dostatečný kalorický příjem a často se stává, že vlivem drastické eliminace organismus maminky velmi strádá na úkor tvorby mateřského mléka.
Samozřejmě pokud je Vám dieta doporučena, je nutno ji držet velmi striktně.
Příznaky alergie na mléko mohou být velmi pestré. Nejčastější jsou projevy v oblasti zažívacího ústrojí, dýchacího ústrojí a kůže. Jedná se o:
- Zvracení
- Bolesti břicha
- Kolika
- Plynatost, zácpa
- Vodnaté a hlenovité průjmy (hlen je známkou probíhajícího zánětu střevní sliznice, který je způsoben alergenem - mléčnou bílkovinou)
- Krev ve stolici – Nejvíce alarmujícím příznakem z pohledu matky je obvykle přítomnost krve ve stolici dítěte. Těžká forma ABKM je u plně kojených dětí vzácná a projevuje se zejména jako těžká atopická dermatitida (tedy lidově ekzém), těžké průjmy či anémie (chudokrevnost).
- Při časné reakci, kdy se potíže objeví klidně již během několika minut po požití mléčné bílkoviny, se mohou dostavit kožní příznaky, jako je svědění, kopřivka nebo různé otoky a ekzémy. Časté jsou také problémy s dýcháním, které zahrnují dušnost, dráždivý kašel, alergickou rýmu či astma.
Diagnostika
Rodiče se automaticky dožadují invazivních testů, které ukáží okamžitě výsledek. Bohužel u malých dětí je to v tomto směru složitější.
K diagnostice se používá tzv. eliminačně-expoziční test, kdy se ze stravy kojící maminky (pokud se bavíme o takto malém dítěti, u staršího dítěte samozřejmě z jeho stravy) na 2-4 týdny vyloučí (eliminace) bílkovina kravského mléka a po vymizení příznaků se postupně opět zařazuje (expozice).
Testy u alergologa sice existují, ale jednoznačně úplně nejlepší je vyloučení a zavedení mléčných výrobků a hodnocení reakce na ně.
Léčba
Jedinou účinnou léčbou je kompletní eliminace (tedy vůbec ho nepodávat!) kravského mléka a všech preparátů s kravským mlékem z výživy dítěte.
Problémem bývá „skrytá” mléčná bílkovina v potravinách, kde bychom ho nečekali.
Velmi důležité je, aby maminka, která eliminuje kravskou bílkovinu suplementovala vápník. Kojící žena by totiž měla přijmout cca 1500mg Ca denně.
U ABKM není vhodné používat jako náhradu kozí a ovčí mléko, protože existuje podobná antigenicita a alergenicita jako u mléka kravského - dochází tedy ke zkříženým reakcím.
Tepelné zpracování mléka (pasterizace, sušení, kondenzace) sice snižuje antigenicitu mléka, ale to není považováno za dostatečnou úpravu mléka u dětí, které jsou na něj alergické. U prokázané ABKM jsou nevhodné i tzv. hypoalergenní formule (často označované výrobci HA). Musí se tedy používat výhradně kojenecká formule s extenzivně hydrolyzovanou bílkovinou (eHF), které předepíše pediatr či alergolog. Je pravděpodobné, že si bude miminko na tuto mléčnou formuli nějakou dobu zvykat, jeho chuť je totiž specifická, po naštěpení bílkovin na řetezce aminokyselin vznikne nahořklá chuť.
Vhodné potraviny při alergii na bílkovinu kravského mléka – pro starší dítě nebo maminku, která drží eliminační dietu. Dívejte se v obchodech po veganských výrobcích.
Pozor si dávejte nejen na mléčné výrobky, ale také na potraviny, kde byste mléko možná nečekali – pečivo, uzeniny, kuře při nedělním obědě, které příbuzní pečou na másle, sladkosti, apod. Sledujte tedy etikety výrobků a velmi pečlivě čtěte jejich složení.
Někdy vzniká při ABKM také zkřížená alergie na hovězí maso či vejce.
