I v otázkách spánku se ukazuje, že děti jsou různé. Některé spí ve své postýlce od narození bez potíží, jiné to musíme pracně učit. Jsou případy, kdy je to obzvlášť obtížné, zejména pokud dítě trpí nějakými neduhy. Ať tak či onak, spaní ve vlastní postýlce nakonec ocení všichni členové rodiny a stojí za to ho vyzkoušet. Jak naučit dítě spát v postýlce?
V jakém věku by již dítě mělo spát samo.
Dítě by mělo mít svou vlastní postýlku již od narození. Pro jeho bezpečnost není dobré, aby novorozenec spal v jedné posteli s rodiči. Pokud chcete mít své dítě v noci blízko sebe, jsou řešením postýlky k rodičovské posteli. Tak budete mít své dítě na dosah ruky a přesto bude mít váš drobeček svůj vlastní prostor, vhodnou dětskou matraci a přikrývku.
V ideálním případě usíná dítě ve své postýlce samo a spí v ní celou noc. Z hlediska prevence syndromu náhlého úmrtí kojenců lékaři doporučují, aby dítě v prvních měsících života spalo ve stejné místnosti jako rodiče. Od 6. do 12. měsíce věku byste ho měli i s postýlkou přestěhovat do vlastního pokoje.
Výhody spaní dítěte ve vlastní posteli
Spaní dítěte ve společné posteli s maminkou je něco, co někteří lidé milují, zatímco jiní to zcela odsuzují. Pojďme se nyní podívat na důvody, proč byste přece jen měli uvažovat o vlastní postýlce.
Prevence syndromu náhlého úmrtí kojenců: Nemůžete ho přilehnout nebo zcela přikrýt svou vlastní peřinou. Dítě může lépe regulovat svou tělesnou teplotu a nehrozí mu, že by z postele spadlo. Při spaní ve vlastní postýlce můžete používat monitor dechu , což při společném spaní není možné.
Každý má svůj vlastní prostor: I když se to u novorozence nemusí zdát, i malé dítě vyžaduje poměrně hodně prostoru na spaní. Ve spánku se často převaluje, kope a postupně roste. Když dítě spí mezi dvěma rodiči, dříve nebo později se nikdo nevyspí dobře. Ráno se všichni probudíte neodpočatí.
Více času na vlastní aktivity: Ať už si to přiznáte, nebo ne, matka a otec také potřebují čas, aniž by se aktivně věnovali pouze dítěti. Domácnost je také třeba uklidit, uvařit, rodiče si potřebují odpočinout a věnovat čas i sobě. Právě čas, kdy dítě usne a spí samo, můžete večer využít k dohánění domácích prací, péči o sebe nebo se věnovat svým koníčkům.
Klíč k usínání ve vlastní posteli a noční rutině
Malé novorozeně si teprve zvyká na svět kolem sebe, a proto neví, co a jak se děje. Způsob, jak naučit novorozence spát v dětské postýlce, je zavést rutinu. I když je dobré s nimi začít hned po příchodu z porodnice, nemějte zatím od novorozence velká očekávání. Dítě je schopno vytvořit si denní rutinu nejdříve ve 3 měsících věku, ale do té doby už s ní může mít první zkušenosti.
Pokud chceme, aby dítě večer usínalo samo, mělo bychom již předem vědět, že se blíží čas spánku. Pomůže mu k tomu večerní rutina. Záleží na vás, kdy a co do rutiny zahrnete. Dodržujte večerní rutinu každý den ve stejnou dobu a ve stejném pořadí, nastavte doma klidnou atmosféru a dělejte jen jednoduché činnosti, jako např:
- večerní jídlo,
- koupání,
- čištění zubů, pokud už dítě nějaké má,
- oblékání pyžama,
- přesun do pokoje a do postýlky, když je ještě vzhůru.
Pokud začnete se spaním v postýlce hned od narození, bude to o něco snazší. Novorozenec bude spát lépe a kvalitněji, pokud ho v noci zabalíte do zavinovačky. U starších dětí můžete použít spací pytle. Díky nim se dítě v noci neodkopne a neprobudí se na to, že je mu zima.
Tipy, jak naučit dítě spát v postýlce
Ve skutečnosti však usínání není tak snadné. Děti mají různé zdravotní problémy, od koliky v prvních měsících života, prořezávání zoubků, první nachlazení, gastroezofageální reflux nebo vážnější onemocnění. Právě v těchto obdobích bývá velmi obtížné ho uspat a v noci se opakovaně budí.
Mnoho rodičů nakonec podlehne a snaží se dítě uspat houpáním v náručí, kočárkem, kojením nebo jinými způsoby. Na dobrou věc si rychle zvyknou, a proto se jí malá miminka později začnou dožadovat a nechtějí usnout jinak. Dobře si to rozmyslete, a pokud existuje jiná možnost, zdaleka se takovému ukolébání vyhněte. Změna není snadná.
Prvním krokem k tomu, jak naučit dítě spát v postýlce, je ji přizpůsobit:
- Dítěti se musí v postýlce líbit, musí ji považovat za bezpečné místo. Položte do ní jeho oblíbenou dětskou deku nebo měkkou plyšovou hračku. Pokud se v noci hodně kroutí, vyzbrojte ho mantinelem, aby nehrozilo, že se o ohrádku uhodí.
- Pokud bylo dítě zvyklé spát s vámi ve společné posteli, nechte postýlku nejprve ve vašem pokoji. Teprve až si na ni zvykne, pomalu ji přesuňte do dětského pokoje.
- Postýlka by měla být pro dítě pohodlná a příjemná. Klíčové je vybrat správnou matraci, která není ani příliš měkká, ani příliš tvrdá. Vyberte prodyšný přírodní materiál, na kterém se v noci nebude potit. Pohodlí zvýší také vhodné dětské povlečení.
S nácvikem samostatného spánku začněte pouze v případě, že je dítě v dobrém zdravotním stavu, nemá obavy, neprožívá stresovou situaci a je ve známém prostředí. Jakékoli nepohodlí může vaše snahy zmařit, ať se snažíte sebevíc.
Kromě přípravy dítěte na tento velký krok připravte také sebe. Pokud o tomto kroku pochybujete, dítě to vycítí a bude se bránit. Jakmile se rozhodnete, trvejte na něm, ale s citem. Jemně ho veďte k cíli, aby vědělo, že je čas spát v postýlce samostatně. Zároveň ho ujistěte, že je v bezpečí, že jste nablízku, a kdyby se něco stalo, přijdete. Z postýlky ho už nevyndávejte, jen ho rychle uklidněte a zase odejděte.
Je dobré nechat dítě vyplakat?
Čím je dítě starší, tím více může protestovat. Dát dítě do postýlky a nechat ho tam celý večer vyřvat není opravdu dobrý nápad.
Pokud hledáte způsob, jak citlivě naučit již roční dítě spát v postýlce, jednou z doporučovaných metod je metoda regulovaného pláče. Při této metodě dítě klidně připravíte na spánek, uložíte ho bdělé do postýlky, pomazlíte se a odejdete z místnosti. Pokud začne plakat, sledujete čas. Po minutě pláče se vrátíte do místnosti, slovně dítě uklidníte a ujistíte ho, že jste nablízku. Ihned poté místnost opět opustíte. Pokud dítě nadále pláče, prodloužíte interval, kdy jste pryč, na dvě minuty a uklidňovací proces opakujete. Tímto způsobem postupně prodlužujete intervaly na 5 minut, 10 minut, pak 15 minut a vždy na chvíli vstoupíte do místnosti. Nikdy však dítě z postýlky nevyndávejte ani nezvedejte. Postupně usne. Druhý den by měl celý proces trvat kratší dobu, třetí den ještě kratší. Postupně dosáhnete toho, že dítě uložíte do postýlky, rozloučíte se s ním a ono samo tiše usne.
Důležitá rada na závěr. Pokud se tak nestane hned, nezoufejte a hledejte jiné způsoby. Každé dítě je jiné, trvá to různě dlouho. Nakonec se každé dítě dříve či později naučí spát samo.