Nejlepší stravou pro kojence je mateřské mléko, přičemž Světová zdravotnická organizace doporučuje pokračovat v kojení až do věku 2 let. Pokud však kojení není možné, lze mateřské mléko nahradit vhodnou kojeneckou výživou. Je však třeba mít na paměti, že stejně důležité je postupně zavádět dítěti běžné potraviny ve formě příkrmů. Jak správně zavádět příkrmy do jídelníčku?
Kdy s příkrmy začít a v jaké formě?
U nekojených dětí můžete s příkrmy začít po 4. měsíci věku, u kojených dětí po 6. měsíci. Signálem, že je vaše dítě připraveno na zavedení prvních nemléčných příkrmů, je okamžik, kdy mu již běžná mléčná strava nestačí a žádá si více než 900 až 1000 ml mléka denně. Příkrmy zavádějte vždy souběžně s běžnou mléčnou stravou, a to buď mateřským, nebo umělým mlékem.
V prvních měsících se dítě stále učí polykat jinou potravu než mléko a může se snadno stát, že mu kousek jídla zaskočí. Proto zpočátku podávejte kojencům měkké, hladké, polotekuté kaše bez hrudek a kousků.
Potraviny přidávejte postupně, vždy jen jednu novou potravinu v jídle. Potravinu opakujte tři až čtyři dny po sobě a během této doby sledujte, zda se u dítěte neprojevují příznaky alergie nebo potravinové intolerance. Dávejte pozor zejména na silnější zažívací potíže nebo změny na kůži. Je však zcela přirozené, že se po zavedení příkrmů změní struktura stolice dítěte.
První příkrmy ve 4. až 7. měsíci věku dítěte
První příkrmy jsou vždy ve formě jemného pyré z jednoho druhu zeleniny. Zeleninu nejprve důkladně omyjte a odstraňte slupky. Je důležité je uvařit a přitom zvolit co nejšetrnější a nejsnadněji stravitelný způsob úpravy. Vhodné je vaření, vaření v páře nebo dušení v malém množství vody. Nepřidávejte koření, sůl ani cukr.
Mnoho potřebných vitaminů se vstřebává pouze rozpuštěných v tuku, proto do hotového pokrmu vždy přidejte několik kapek kvalitního oleje.
Po týdnu nebo dvou přidejte k zeleninové příloze vařené maso. Ideální je kuřecí, krůtí, králičí nebo libové telecí maso nejvyšší kvality. Porce masa by měla mít asi 20 g, což je přibližně jedna polévková lžíce. V tomto věku by toto množství masa mělo být v příkrmu každý den.
Po dalších dvou týdnech přidejte příděl ovoce a obilovin. Ovoce zavádějte dítěti později než zeleninu, protože má sladší chuť. Dítě dává přednost sladké chuti, a pokud s ním začnete dříve než se zeleninou, hrozí, že bude zeleninu později odmítat.
Na začátku si vyberte pro naše zeměpisné šířky přirozené ovoce a banán. S ostatním exotickým ovocem počkejte až po jednom roce. Začněte opět s jemným pyré bez přidaného cukru, přičemž oloupané ovoce nejprve povařte nebo poduste. Ovoce zařazujte jako svačinu, obiloviny se nejčastěji podávají jako kaše k večeři.
Pokud pediatr nedoporučí jinak, zařazujte do jídelníčku i příkrmy obsahující lepek. Ideální doba je po ukončení šestého měsíce věku, nejpozději však do konce sedmého měsíce. Odborníci to doporučují jako preventivní opatření pro časné formy celiakie.
Na konci sedmého měsíce by již dítě mělo mít pravidelný stravovací režim rozdělený do šesti denních porcí jídla. I když většinu bude stále tvořit mléčná strava, dvě až tři krmení již budou nahrazena nemléčnými potravinami. Přípravu dětské stravy si můžete usnadnit nákupem hotových dětských příkrmů a kaší.
V tomto období byste měli postupně zařazovat následující potraviny:
- mrkev, červená řepa, hrášek, cuketa, dýně;
- brambory, sladké brambory (batáty);
- banány, jablka, hrušky, meruňky, broskve, borůvky, švestky;
- kuřecí maso, krůtí maso, králičí maso, libové hovězí maso, telecí maso;
- rýžová, pšeničná, pohanková kaše.
Hotové přesnídávky pro věk 4-7 měsíců
Dětské kaše pro děti od 4 do 7 měsíců věku
Strava kolem 8-9 měsíců věku
Vašemu dítěti již pravděpodobně vyrostl jeden nebo více mléčných zubů, takže je vhodný čas začít připravovat stravu s hrubší konzistencí a pevnějšími kousky. V tomto věku již nemusíte příkrmy dítěte lisovat nebo mixovat, ale stačí je před vařením nastrouhat nebo nakrájet na jemné kousky.
Zvyšte porci masa přibližně o polovinu na 35 gramů, takže během dne zkonzumuje jednu a půl polévkové lžíce masa. Od osmého měsíce můžete jeden den v týdnu vyměnit porci masa za vaječný žloutek. K obědu můžete jednou týdně zařadit k masu omáčky, například rajčatovou nebo koprovou. Játra nebo houby však zatím nejsou vhodné. K zahuštění omáček a polévek používejte zeleninu nebo vařené brambory, nikoliv jíšku.
V tomto věku přidejte během dne ještě jednu ovocnou svačinu, tentokrát jako přesnídávku místo dopoledního přídělu mléka. K ovoci lze přidat plnotučný bílý jogurt.
Zeleninu a ovoce vařte stejným způsobem, protože to je pro děti nejvhodnější způsob zpracování potravin. Místo brambor můžete jednou za čas do jídla použít rýži nebo těstoviny.
Ke všem dosud uvedeným potravinám můžete v tomto věku přidat:
- plnotučný bílý jogurt, ale ne tvaroh,
- zeleninové omáčky,
- rýži, těstoviny,
- červenou čočku,
- květák, brokolici, růžičkovou kapustu, fazole,
- třešně, hrozny bez pecek,
- vaječný žloutek.
Hotové příkrmy do 9 měsíců věku
Nedávejte tvaroh, běžné mléko nebo potraviny s tvarohem dítěti do jednoho roku věku kvůli vysokému obsahu bílkovin, které zatěžují ledviny dítěte.
Strava kolem 10-12 měsíců věku
Přibližně od jedenáctého měsíce věku je dítě již v období smíšené mléčně-pevné stravy. Strava dítěte se tak začíná podobat stravě dospělého člověka, i když je třeba mít stále na paměti, že dítě není malý dospělý člověk a jeho výživa má svá specifika. Příkrmy pro dítě nesolte, neslaďte a nepoužívejte umělá dochucovadla.
Příkrmy pro dítě již nemixujte, ale krájejte je na malé kousky nepřesahující velikost třešně. Dítě krmte v pěti až šesti denních dávkách, přičemž důležitou součástí stravy je stále kojení nebo kojenecké mléko. Svačiny tvoří 3 až 4 denní porce z podávaných porcí jídla. Zajistěte dítěti pestrou stravu bohatou na ovoce a zeleninu.
Ve věku 10 až 12 měsíců přidejte do jídelníčku:
- Bílé pečivo,
- čerstvé máslo,
- termizované sýry, jako je Gervé nebo Lučina,...
- libové vepřové maso.
Hotové příkrmy do 1 roku věku dítěte
Dětské kaše do 1 roku věku dítěte
Prvních 12 měsíců dítěte nepodáváme
Kromě seznamu potravin, které je vhodné dítěti v určitém věku zavádět, je pro jeho zdravý vývoj důležité vyhýbat se některým potravinám, dokud mu není alespoň jeden rok. Mezi tyto potraviny patří např:
- Vaječný bílek,
- vnitřnosti, uzeniny,
- houby,
- kravské mléko, tvaroh, tavené sýry, smetana, nízkotučné mléčné výrobky,
- exotické ovoce, jako je ananas, citrusové plody, mango, fíky, datle, bobulovité ovoce (jahody, maliny, rybíz, angrešt),
- ořechy a semena,
- cukr, med, umělá sladidla,
- čerstvá zelenina, např. rajčata, papriky, křen,
- luštěniny kromě červené čočky a zeleného hrášku,
- kysané zelí,
- koření - vanilka, skořice, muškátový oříšek, kari,
- ryby, mořské plody,
- celozrnné pečivo,
- vývary z hovězích a vepřových kostí,
- zelenina s vysokým obsahem dusičnanů (hlávkový salát, špenát, čínské zelí, ředkvičky, celer, kukuřice cukrová),
- čokoláda, kakao,
- hořčice, kečup, majonéza a další koření (sójová omáčka, barbecue omáčka).
Správným stravováním a výchovou dítěte ke správným stravovacím návykům můžete pozitivně ovlivnit jeho budoucí zdraví, proto neberte stravování malých dětí na lehkou váhu.
Zdroje:
- Výživa v kojeneckém věku: Nevoral J. et al.
- Výživa u malých dětí: Gregora M.
- Výživa u dětí. Od zavedení nemléčných příkrmů do konce batolecího věku:
Článek vydaný ve spolupráci s Poradenským centrem Výživa dětí Mgr. Kateřina Kutálková, DiS. Nutriční terapeutka kat.kutalkova@gmail.com
Za správnost informací ručí kromě autorky také Alice Jordová, DiS - vedoucí nutriční terapeutka Dětského centra Ostrovček, Olomouc.
Článek aktualizován 18.11.2024