Může se stát, že malou vesničku Podagi na mapě ani nenajdete. Ale skutečně existuje. Leží 80 kilometrů od přístavního města Gdaňsk. Žije tam jen několik desítek obyvatel a většina z nich pracuje na vlastní farmě. Ostatní pracují na farmě společnosti HiPP, na kterou jsme s radostí přijali pozvání.
O farmě, udržitelném hospodářství a přívětivosti místních lidí by se dalo napsat spoustu článků. My jsme se ale zaměřili na zajímavosti, které vás možná překvapí, ale také přiblíží, co znamená označení BIO na
příkrmech HiPP a odkud zelenina i maso pochází.
Vše začíná u půdy
Ptáte se, proč jsme jeli až do Polska? V Čechách ani na Slovensku farmy (zatím) nejsou. Ale budou. Je to jen otázka času. V Hippu totiž dbají na to, aby byla půda nejprve dokonale připravená a vyčištěná. Tedy bez jakýchkoli stop od pesticidů a chemických postřiků A tento proces "očisty" trvá několik let.
Zajímavost - tato očista je nutná, i když mají na ploše žít zvířata. Pesticidy se totiž jinak dostanou do těla matky a přes mateřské mléko pokračují do trávicího traktu telátka. Tento koloběh se pak neustále opakuje. A právě tomu se snaží společnost zabránit a každý kus pole prochází velmi detailní kontrolou.
Na farmě v Podagi se aktuálně na 2000 hektarech pěstují brambory, mrkev, oves, pšenice a špalda. Tyto plodiny se dále nezpracovávají. Kromě toho tu mají skoro 1000 kraviček a býků, 600 ovcí a asi 160 druhů ptáků. Nespočetné množství žížal, larev, užitečného hmyzu i netopýrů přispívá k dokonalému fungování v souladu s přírodou. Společenství zvířat, ale i rostlin je ohromně velké, spolu však vytvářejí něco nepředstavitelného. Je opravdu zážitek to vidět na vlastní oči.
Zajímavost - na víčku každého příkrmu najdete sériové číslo. Podle něj můžete dohledat, z které země pochází každá složka.
Zvířecí život na farmě
Ohromné množství kraviček s telaty se vyskytuje na pastvinách od dubna do prosince. Inseminace probíhá přirozeně. Na jednoho býka "připadá" 30 krav. Společně takto pobývají dva měsíce. Po narození je tele s matkou osm měsíců. Po celou dobu je plně kojené a kdyby to náhodou nešlo, postará se o něj "náhradní" dojná kráva s dostatkem mléka.
Zajímavost - společně s krávami můžete vidět na pastvě také čápy. Jak je to možné? Nehledejte za tím víc než společnou symbiózu. Kráva při spásání pole trávu nadzvedává, čímž se odhaluje spodní část půdy, která obsahuje spoustu bohaté potraviny právě pro čápy.
Ovce jsou na tom podobně. Od dubna do prosince se volně pohybují na pastvinách, stádo má však svého baču, který je na noc zahání pod přístřešek. Zajímavostí je, že ovce má v průměru dvě malá "dvojčata". Ty zůstávají u matky po 6 měsíců. A co se děje s vlnou? Podle pana Hippa se na vlně nevydělává. To, co zaplatíte za člověka, který ovci očeše a ostříhá, za tolik se vlna prodá. Stejně jako u krav, telátka a mladé ovečky se prodávají po prvním roce života.
Zajímavost - nejlepší čas na sekání je prý ráno. Po poledni už by bylo nebezpečné pro více než 24 000 včel medonosných.
Vlastní odrůda mrkve i další trendy v chutích
Primárními plodinami, které se v Podagi pěstují jsou mrkev, brambory a obiloviny. Koncept udržitelného hospodářství v sobě však skrývá víc než jen pěstování bez postřiků. Je to vlastně životní filozofie.
Po zasetí nové plodiny hraje důležitou roli jetel. Ten přirozeně kypří půdu a v kořenech vytváří kuličky dusíku, který půdu provzdušňuje. Proto na jednom poli v průběhu několika let najdete jednou jetel a podruhé už zase něco jiného.
Zajímavost - přirozený škůdce brambor je mandelinka. Farmáři před postřiky dávají přednost oleji z Indie, kterým se plodiny jednou za dva týdny přestříkají a se škůdci je pokoj.
Není nic neobvyklého, že na poli roste různě velká tráva. Ne, není to tím, že by půda byla hrbolatá. Je to tím, že farmáři dbají na to, aby se zachovala různá výška pro různá zvířata, která v trávě žijí. Také si na první pohled všimnete různých květin. Pro farmáře je to znamení toho, že je půda zdravá a necítí potřebu bránit něčemu, co je pro rostliny přirozené - růst tam, kde se jim daří.
Zajímavost - lesy mezi poli slouží jako přirozená bariéra mezi farmáři s konvenčním hospodářstvím a bio farmami. Také jsou domovem pro netopýry, kteří žerou hmyz, který škodí plodinám.
Mrkev je jednou z plodin, kterou jako první zařadíte do vařených příkrmů. Mrkev na farmě se snaží obhospodařovat ručně. Sází se dvakrát ročně a první dva týdny bývají nejkritičtější. Jakmile se totiž objeví první náznak natě, objeví se také plevel. Na farmě se s ním vypořádají po svém - jednoduše ho zapálí.
Inovace se nevyhýbají ani hospodářství a proto se pan Hipp snaží šlechtit vlastní mrkev, která by chutí, konzistencí i barvou odpovídala tomu, co chtějí dosáhnout. Je to však běh na dlouhou trať. Kultivace trvá rok a k finálnímu výsledku vede klidně několikaletá cesta. Šlechtit se budou i jiné plodiny, to je ale zatím zahaleno rouškou tajemství.