Počet dětí, které dokáží přirozenou formou (bez drahých kurzů či speciální, soukromé školky) mluvit už od útlého věku více než jedním jazykem, narůstá. Není se čemu divit. Narůstá počet smíšených partnerství i množství Čechů, žijících v zahraničí.
Chaos s více jazyky?
V mnoha rodinách si rodiče přejí, aby se jejich dětičky začali učit cizí jazyk (nejčastěji angličtinu) co nejdříve. Nejlépe snad ještě v bříšku :-)
V jiných rodinách je zas děťátko přirozeně vychováváno rodiči, z nichž každý mluví jinou mateřštinou. "Umělá" výuka tak odpadá a nastává dilema, zda děťátko nebude mít z více jazyků v hlavě zmatek. Jak jednotlivé jazyky rozliší? Jak bude vědět, s kým má jakou řečí mluvit? Co když matka mluví jedním jazykem, otec druhým, mezi sebou anglicky a k tomu všemu ještě žijí v zemi, v níž se používá další, čtvrtý jazyk? No tak to už bude naprostý chaos. Jak se z toho všeho tedy nezbláznit?
Ukrácené či obdařené?
V minulosti panovaly obavy, že bilingvní děti (ovládají plynule dva jazyky zhruba na stejné úrovni) jsou méně inteligentní. Žádná z těchto domněnek se však nepotvrdila. Mnoho odborníků dnes dokonce naopak tvrdí, že bilingvní děti dokáží lépe řešit úkoly, ve kterých se nehledá pouze jedna správná odpověď, ale všechny možné řešení. Posloucháním dvou jazyků se totiž mozek vyvíjí odlišným způsobem.
Rovněž mají bilingvní dětičky lepší prostorové vnímání a analytické myšlení. Uvažují flexibilněji. Také se jim otevírají cesty k dalším jazykům. Třetí, či čtvrtý jazyk se jim může učit snadněji než dětičkám, které ovládají pouze jeden jazyk.
Jeden rodič, jeden jazyk
S představením několika jazyků začněte precizně a v předstihu. Mluvte s děťátkem oběma (všemi) jazyky, které chcete, aby se naučilo. Oba rodiče by však měli mluvit s dítětem pouze svým jazykem. Například máma pouze česky, otec pouze německy. Pokud to budete střídat, může to dítě zmást. I když je ve smíšených domácnostech občas těžké toto pravidlo dodržovat, snažte se na to dávat pozor.
Rovněž nemixujte v jedné větě více jazyků. Jasně je oddělujte. Pokud si ze začátku děťátko bude oba jazyky plést dohromady, je to přirozené. Od dvou let by se však vše mělo postupně dávat do pořádku. Děťátko začne vnímat rozdíly a jazyky oddělovat. Riziko, že dítě si nebude jisté ani v jednom jazyce, neexistuje.
Častou praxí to půjde
Pokud to je jen trochu možné, potkávejte se s lidmi, kteří mluví pouze jedním z jazyků. Nejlepší na to jsou prarodiče, sourozenci, kamarádky, tety a strýcové.
Později se může jeden z jazyků stát dominantnější a děťátko ho bude preferovat. Je to přirozené. Může to být ten jazyk, který se mu zdá jednodušší. Nejčastěji je to ten, který se v jeho okolí používá nejčastěji. S druhým jazykem se možná setkává méně (pouze doma), a tak ho začne považovat za méně důležitý. Pokud však chcete do popředí dostat i druhý jazyk, ten, který začal zaostávat, dívejte se společně na pohádky a filmy, poslouchejte hudbu či rádio v tomto jazyce.. Praxe je nejúčinnějším způsobem, jak nevyjít z formy. Pokud však jazyk bude používat méně a méně, mohou se znalosti rychle zaprášit a zapadnout do sféry zapomnění.
