Příběh maminky - Co bych podruhé udělala jinak?

Příběh maminky - Co bych podruhé udělala jinak?>
Když jsem čekala své první dítě, nevěděla jsem, do čeho jdu, co mě čeká a ve snaze dělat všechno správně, jsem dělala a nakupovala věci, nad kterými nestačil rozum stát. Jenže to vidím teď s odstupem času a říkám si, co všechno udělám při druhém dítěti jinak… Načetla jsem na internetu všechno možné, sepsala seznam a s ním postupně vše nakoupila. Ještě než se dcera narodila, měla jsem od všeho několik kusů, pro jistotu. S jejím příchodem na svět jsem ale najednou zjišťovala, že by se ještě hodilo tohle a támhleto, a že tahle hračka by byla vlastně lepší, než ta co už má a podobně. Dopadlo to tak, že jsem později spoustu věcí předala (nových a mnohdy i zabalených) svým kamarádkám spolu s radami, čeho se rozhodně při prvním dítěti vyvarovat. Ono totiž vůbec nejde jen o nakupování zbytečností!

Návrat domů – nejste na to sama!

Když jsem se vrátila domů, měla jsem pocit, že teď nastala ta chvíle, kdy musím všem ukázat, jaká jsem výborná matka, manželka a hospodyně. Takže jsem nakrmila, přebalil a uložila dceru, která za chviličku spokojeně usnula, a šla jsem vařit, aby byl oběd hotový včas, do toho jsem dala vyprat pár praček, uklidila, občas si odběhla nakrmit malou a vesele jsem konverzovala po telefonu se všemi zvědavci. Všichni včetně tchýně uznale pokyvovali, jak jsem dokonalá… Tetelila jsem se štěstím, jenže pak přišla noc a krmení každé dvě hodiny. Chtěla jsem dostát své nové skvělé pověsti a druhý den jela ve stejném stylu. Manžel v noci k malé nevstával, vždyť vstával ráno do práce! A tak jsem 14 dní jela takřka non-stop. Pak jsem padla vyčerpáním. Kamarádka mi tehdy řekla důležitou věc: „Dítě si vždy pořizují dva lidé – otec a matka. Není nutné a ani možné, abys všechno zvládla sama…“ A tak jsem přestala odmítat nabízenou pomoc, zapojila trochu víc manžela, a když šla dcerka spát, šla jsem taky. Ono se to prádlo, nádobí nebo odpadkový koš nezblázní…

Nekontrolujte partnera

Člověku to nedá, jakmile jde koupat táta, máte pocit, že musíte na všechno dohlédnout, protože bez vás by nejspíš nenatočil ani vodu do vaničky… 86540834Z počátku se tátové bojí, dítě je křehké a maličké, tak je nechte, aby vás pozorovali a později jim řekněte, jestli si to nechtějí zkusit. Já jsem nenechala otce svého dítěte dělat nic, jemu to sice až tak nevadilo, ale sama jsem si tím pěkně zavařila. Později nebyl schopný ničeho – přebalit, vykoupat ani nakrmit. Dostala jsem se svou vlastní „hloupostí“ do nekonečného koloběhu událostí – nikam jsem nemohla, protože táta si nevěděl rady.

Jenže teď vím, že je fuk, když mrňous bude mít místo tepláčků spodek od pyžama a vršek bude patřit také k něčemu jinému, že mu dá mléko do jiné lahve než já a že se svět asi nezboří, když mu plenku špatně připne. Hlavně před ním dítě hned nepřevlékejte, nenadávejte, jak to zase popletl, a nic nevyčítejte. Jinak si zavaříte jako já!

Než něco koupíte, přemýšlejte

Jasně, ony ty oblečky na miminka vypadají fakt neodolatelně, ale vážně myslíte, že vaše dítko unosí do půl roka všechny ty šatičky, mikinky, džínečky, capáčky a pestrobarevné dupačky? Neunosí! Navíc jakmile začnete s přikrmováním, většina těch rozkošných oblečků vezme záhy za své. Mrkev se prostě jen tak nevypere! Já jsem taky neodolala, ale ten cvrček rostl tak rychle, že spoustu nakoupených věcí ani neunosil. V prvních měsících se zkrátka nevyplatí pořizovat v té maličké velikosti moc modelů. Věřte poučené! Feedo Bazárek za pár káček CZ