I vy to určitě dobře znáte. Kamarádčin syn navštěvuje anglickou školku, sestra žije s rodinou ve Španělsku a jejich děti mluví česky, španělsky i anglicky. Těhotná sousedka už teď uvažuje, že bude své děťátko vychovávat dvojjazyčně. A tak se sama ptáte kdy a jak je nejlépe s děťátkem začít "spíkovat"?
Čím dříve, tím lépe ... (Takže nejlépe už v těhotenství)
Čím dříve, tím lépe - toto pravidlo platí při výuce cizích jazyků, stejně jako při plavání, lyžování, či jízdě na kole. Někteří odborníci zastávají tento názor doslova. Doporučují maminkám pouštět hudbu s anglickými (či jinými cizojazyčnými) texty už v bříšku nebo k děťátku v bříšku promlouvat cizím jazykem.
Od kolébky až po...
Už od prvních měsíců života a dříve, než jsou schopny sami mluvit,
miminka nasávají zvuky, melodii, rytmus, strukturu a intonaci jazyka. A to nejen mateřského. Dětičky v tomto věku ještě neumí rozeznat, zda jde o jejich rodný jazyk nebo o cizí jazyky. Abyste dosáhli úspěchu, je třeba nasávat tento jazyk stejně, jako mateřský - s lehkostí a bez stresu.
Od 0 do 3 let to jde nejsnáze
Dětem od narození do 3 let se podle vědců ukládají
všechny jazykové vjemy na stejné mozkové dráhy. Do 6 let jsou dětičky nejpozornější, proto by byla škoda toho nevyužít. Nejideálnějším časem pro začátek výuky cizího jazyka je období, kdy děťátko začíná s tím mateřským.
Slova, pojmy ani věty mu nemusíte překládat do češtiny. Snažte se, aby si je děťátko přímo prožilo, tím si je nejlépe zapamatuje. Možná na vaše výzvy nezareaguje ihned (stejně jako v rodném jazyce), ale pokud se svého drobečka ve vhodném okamžiku zeptáte, kde je na obrázku to a ono zvířátko, odpoví vám správně. I když se vám, jako rodičům, může zdát, že toho děťátko zatím moc nepochytilo, má v tomto období opravdu talent naučit se základní fráze a rytmiku řeči.
Výuka hrou zabírá
Výuka formou klasického učení v tomto věku ještě není tou nejvhodnější alternativou. Na školu přece mají ještě čas a až to přijde, dětičky si jí užijí až až. Učení se veselých písniček, různých rýmovaček a pořekadel už by ale mohlo být zábavnější. To vše doplněné o zajímavé pohybové aktivity, tanec či divadlo a
postupné obohacování slovní zásoby. Pokud svému děťátku touto formou představíte další jazyk ještě před ukončením 1. roku života, zvýšíte mu tím šanci na
efektivní začátek aktivního učení. Novou řeč si bude osvojovat nenásilně a přirozeně.
Cizí jazyk náš každodenní
Kromě placených kurzů můžete děťátko vystavovat cizímu jazyku i sami doma, nejlépe každodenně. Samozřejmě v tomto případě
byste měli daný cizí jazyk ovládat na velmi vysoké úrovni. Jednodušší to mají dvojjazyčné rodiny, kde může každý rodič mluvit jinou řečí. Ano, klasická a nejjednodušší forma je
mluvit, mluvit, mluvit. Kromě toho se s děťátkem zkuste dívat na jednoduché pohádky v telce, nebo mu číst knížku v angličtině (tzv. pasivní naslouchání). Existují také různé hry na tabletech, interaktivní učebnice či zábavně-naučné online portály. Nebo objevte kouzlo
interaktivních hraček, které jsou také koncipovány pro výuku cizího jazyka.
Zmatek v bilingvální rodině?
Ve vícejazyčné rodině má děťátko to štěstí, že se k němu dostává více jazyků tou nejméně násilnou cestou. Žádné -
"nyní máme hodinu anglického jazyka" - zde nemá prostor. Pokud se s partnerem mezi sebou dorozumíváte například univerzální angličtinou, je to dobré i pro vašeho prcka. Jestli z toho nebude mít mišmaš? Nikdy se nepodařilo prokázat, že by osvojování dvou nebo více jazyků mělo souvislost s poruchami řeči, nebo s narušeným vývojem. Ačkoli dvojjazyčné děťátko může začít mluvit o něco později, tyto vývojové mezery jsou stále v "normě" a nevymykají se normálu. Pokud děťátko poznává oba jazyky ve stejném čase, dočasně se mu může slovní zásoba i gramatika míchat. Věkem se však všechno vyvine správně. Díky více jazykům vaše dítko nebude inteligentnější, ale může mu to zajistit
lepší výsledky ve škole. Trénuje si přece vlastní kreativitu, myšlení a dokáže šikovnějí zacházet se slovy díky bohaté slovní zásobě.
