Jen málokdy si uvědomujeme, jak těžké to mohou mít naše první děti ve chvíli, kdy jim domů přineseme zprvu možná „nevítaného vetřelce“ – novorozenou sestřičku či bratříčka. Být prvorozený není zkrátka snadné a my, rodiče, bychom to měli ve výchově zohlednit. Poradíme vám jak!
Schválně, když se narodí do rodiny druhé dítě, co se těm dříve narozeným říká? „Teď budeš velký brácha / sestřička!“ nebo „Teď budeš muset mamince hodně pomáhat!“ apod. U prvorozených dětí se tak předpokládá, že zkrátka rychleji vyrostou, rychleji dostanou rozum, dospějí a budou rodičům se vším pomáhat. Že zkrátka „přestanou být dětmi“ v pravém slova smyslu. Je třeba si ale uvědomit, že to vůči nim není fér a měli bychom jim jejich momentální náročnou a novou pozici v rodině ulehčit.
Pořadí narození je důležité
Prvorozené děti (často také jedináčci) bývají často označovány za zodpovědné a systematické jedince, kteří mají rádi věci na svém místě. Odborníci se shodují, že prvorozené děti údajně přirozeně tíhnou k perfekcionalismu a můžete u nich pozorovat velkou dávku sebekázně. Psychologové se shodují v tom, že pořadí narození dětí v rodině má obrovský vliv na utváření jejich osobnosti, na výběr budoucího povolání či volbu partnera a pochopitelně také na pozdější výchovu vlastních dětí.
Snažte se o vyváženost
Zatímco pro rodiče bývá příchod nového člena radostnou událostí, u starších sourozenců může vyvolat kromě radosti i jiné, rozporuplné emoce. Děti se obvykle na sourozence těší, ale netuší, kolik se toho pro ně v tu chvíli mění. Když na to přijdou, nadšení z miminka obvykle (ne však vždy) poněkud opadá.
Uvědomte si, že narození mladšího sourozence pro prvorozeného znamená nejen „sesazení z trůnu“, ale také více povinností, samostatnosti a méně pozornosti, které měl dosud tolik, kolik chtěl. Taková situace je sice zcela přirozená, ale pro malé dítě těžká a mnohdy i těžko pochopitelná. Proto je třeba nepodceňovat přípravu na příchod mladšího sourozence. S tím také souvisí připomínání jakési odpovědnosti. Myslete vždy na to, že vaše nároky na prvorozené dítě by měly být v tomto ohledu vyvážené.
Dovolte mu být dítětem
Do chvíle, než jste si přinesla z porodnice miminko domů, vás mělo starší dítě jenom pro sebe. A tato potřeba mu zůstává i nadále, nijak se nezměnila! Snažte se to brát v potaz a nezapomínejte, že i starší a na první pohled „samostatnější“ prvorozený tuto potřebu má, byť o ní třeba už tak často nemluví. Je třeba také pamatovat, že první dítě není „paní na hlídání“ pro mladší sourozence, proto se pokuste této jeho pomoci nevyužívat příliš. Občas pohlídat může, vyzvednout nebo pomoc, není ale dobré stavět ho do role „rodiče“.
Dále je nutné spravedlivě přerozdělit povinnosti, nejen hračky a oblečení! Postupem času může klidně mladší ze sourozenců jednodušší úkony přebrat. A to nejdůležitější na závěr. I to nejstarší a nejrozumnější dítě, je stále dítětem. Nezapomínejte na to a dovolte mu jím být.
Tip od nás: Stále oblíbenějším zvykem v mnoha rodinách se stává obdarovávání staršího sourozence. Poté, co maminka přijede s miminkem z porodnice, předají svému prvnímu dítku hračku, knížku nebo cokoli jiného, co ho potěší. Často to rodiče podávají jako dárek od miminka pro staršího brášku nebo starší sestřičku.