První příkrmy – ukažte malým labužníkům nový svět chutí

První příkrmy – ukažte malým labužníkům nový svět chutí>

A je to tady. Z malého miminka, které pilo jen mléko, se už brzy stane malý labužník poznávající nové chutě. Kdy je na to nejvhodnější čas, čím začít, kterým potravinám se zatím vyhnout a co vše budete na tohle dobrodružství potřebovat? 

Výživa dítěte v prvních 1 000 dnech života a budování správných stravovacích návyků významně ovlivňují jeho vývoj. Těchto 1 000 dnů začíná už v těhotenství, pokračuje kojením či krmením umělým mlékem a následně prvními příkrmy. Právě v tomto období máte jedinečnou šanci ovlivnit budoucí zdraví svého miminka. Jak s příkrmy začít?

Kdy začít?

Ideální období na podávání první lžičky příkrmu, je mezi ukončeným 4. a ukončeným 6. měsícem, ve kterém má dítě tzv. toleranční okno, tedy většinou dobře snáší nové potraviny. U dětí nekojených můžeme začít klidně již od začátku 5. měsíce, u dětí kojených pak později. Názory pediatrů se ale v téhle otázce můžou často lišit. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výlučné kojení do šesti měsíců věku dítěte.

Jak poznám, že je dítě připraveno?

To, že je nejlepší čas začít ukazovat dítěti nový svět chutí, můžete poznat i podle jeho chování. Sleduje vás, když jíte? Natahuje se po vašem jídle? Začíná celkově projevovat zájem o to, co se to u toho stolu vlastně děje? Dítě by také mělo mít dobrou koordinaci oko–⁠ruka–⁠ústa a mělo by zvládat vydržet v polosedu.

Co vše budete potřebovat?

Kromě samotného příkrmu je ještě několik věcí, které by ve výbavičce neměly chybět. Které to jsou?

Jídelní židlička – vybírejte takovou, kterou je možno nastavit do polosedu, dítě není v tuhle chvíli ještě připraveno na úplné posazení. Při nákupu se zaměřte také na ty, které mají vyjmutelný pultík, usnadní vám to úklid. Jak vybrat židličku se dozvíte v našem Rádci.

Bryndáček – samozřejmě si vystačíte i s obyčejnou čtvercovou plenkou, snazší údržbu vám ale poskytne silikonový bryndáček, který se dá mýt i v myčce nádobí. Ideální jsou bryndáčky s kapsičkou, která zachytí zbytky jídla. 

Dětské nádobí – povzbudit malého jedlíka k jídlu můžete i pomocí dětského nádobí. Vybírat můžete z různých materiálů a roztomilých motivů. Speciální pozornost věnujte lžičce. Měla by být měkká, spíš mělká a hlavně bez ostrých hran. Vhodná je například silikonová či plastová.

Prostředky na mytí nádobí – mnoho rodičů nechce mýt dětské nádobí v myčce nebo běžnými mycími prostředky. Použít můžete buď různé eko mycí prostředky či takové, které jsou speciálně vyvinuté pro péči o dětské nádobí. Ty můžete využít i k očištění hraček, lahviček nebo třeba dudlíku.

Parní hrnce / mixéry – rozhodnete-li se připravovat příkrmy doma, hodit se vám můžou parní hrnce a mixéry, přičemž není problém najít i takové, které zvládnou jak příkrm uvařit, tak rozmixovat, případně rozmrazit. I tady vám s výběrem může pomoci náš Rádce.

Nádoby na uchování potravin – děti toho zpočátku moc nesní, vařit ale pokaždé množství odpovídající jedné dvěma lžičkám se asi chce málokomu. Proto je určitě dobré si pořídit krabičky/kelímky, do kterých si můžete příkrm naporcovat a zamrazit. 

Čím začít?

Děťátko je připravené objevovat, židlička už stojí v kuchyni a z linky na vás významně pomrkává mixér? Jde se na věc. Prvním jídlem, které postupně nahradí mléko, je oběd. Čím ale vlastně začít? Nejdříve je vhodné zařadit do dětského jídelníčku zeleninu. Proč? V případě, že bychom začali kaší či ovocem, dítě by si zvyklo na sladší chuť, nevýrazná chuť zeleniny by mu později přišla mdlá a nebylo by z ní dvakrát nadšené.

Dlouho byla na první příčce oblíbených druhů zeleniny mrkev. Ačkoli její chuť je pro děti příjemná (je trošku sladší), některé po ní mají problémy se zažíváním, mrkev totiž může způsobovat zácpu. Mnoho rodičů tak začíná dýní nebo třeba cuketou, přičemž cuketa má tu výhodu, že je trošku více vodnatá, děťátku tak dodá i důležité tekutiny. Oblíbené jsou například i batáty. Prozatím se ale vyhněte celeru, cibuli, česneku nebo třeba paprikám.

Co se týče přípravy, zeleninu doporučujeme ohřívat na páře, uchová si díky tomu nejvíce živin. Poté, co změkne, můžeme buď rozmixovat nebo rozmačkat vidličkou. Obecně se doporučuje spíše druhý způsob, přičemž těm nejmenším se samozřejmě snažíme pokrm rozmačkat co nejvíce, aby v něm nebyly kousky. Přechod z úplně rozmixovaného jídla na jídlo s kousky ale bývá náročnější.

NIKDY nepřidáváme do jídla sůl ani cukr. Je důležité, aby dítě poznalo přirozenou chuť potravin, současně si děti na příliš slanou či sladkou chuť rychle zvykají, do budoucna tak může hrozit problém s nadváhou. Sůl také zatěžuje ledviny a negativně ovlivňuje srdce.

Postupně ale můžete zkoušet přidávat koření. Na začátek je vhodný kmín, petržel nebo majoránka. Zatím se ale určitě vyhněte druhům, jako je kari, pepř nebo chilli.

Při přípravě příkrmu ale naopak nezapomeňte na pár kapek rostlinného oleje, ten totiž usnadňuje vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích. Vybrat můžete olivový, slunečnicový nebo řepkový. 

Po krmení děťátko ještě dokojte. Minimálně ze začátku, kdy nebude na nové chutě zvyklé, mu těch několik lžiček, které vyzkouší, určitě nebude stačit. Kojení jako takové je pak důležitou součástí výživy dítěte přibližně do jednoho roku.

Pravidlo tří dnů

Ať už zvolíte jakékoli pořadí vyzkoušené zeleniny (a později i ostatních surovin), dodržujte pravidlo tří dnů. Vždy, když zavedete novou potravinu, dávejte po tři dny pouze tu. Díky tomuto postupu snáze odhalíte případné alergické reakce dítěte (průjem, zácpa, kožní reakce). Z tohoto důvodu by také první příkrmy měly být pouze jednosložkové, zatím tedy dáváme pouze mrkev nebo pouze brambory. Za první měsíc by tak malý jedlík mohl ochutnat přibližně deset nových chutí.

Co dělat, když…?

Dítě příkrm vyplivuje – naberete na lžičku, dáte děťátku do pusinky a vše skončí na bryndáčku? Vás to po nějaké chvíli vytočí a dítě taky nevypadá zrovna nadšeně? Nejmenší děti jsou z kojení přirozeně zvyklé pokládat jazyk a pohybovat s ním specifickým způsobem. Následkem toho ale nevědomky vytlačí veškerý obsah úst. Jinak to prostě zatím neumí. Jak si s tím poradit? Lžičku vkládejte o něco dál do úst, kde už dítěti bude stačit jen polknout. A jako u všeho i tady platí, že cvik dělá mistra :)

Dítě příkrm nechce – dítě je rozmrzelé a o lžičku nejeví vůbec žádný zájem? Nelámejte to přes koleno, ve výsledku byste byli otrávení oba. Zkuste to prostě jen o pár dní znovu. První příkrmy jsou o poznávání chutí a učení se novému přijímání a zpracování potravy, což je pro miminko velká věc a obrovská změna. 

Dítě si s jídlem hraje – plácá malý jedlík ručičkama, sahá po lžičce, více jídla končí na zemi, na bryndáčku nebo v žaludku vašeho domácího mazlíčka? Samozřejmě víme, že to dokáže zvednout tlak i tomu nejklidnějšímu rodiči, zkuste se na to ale podívat očima dítěte. Najednou se mu otevírá svět nových chutí, vůní i povrchů. Možná potřebuje zkusit, jaký je to pocit, když v ručice rozmáčkne borůvku. Nebo se mu líbí čvachtavý zvuk, když plácne lžičkou do kaše. A je to v pořádku. Nebojte se, nebude to dělat navždy. A i když možná právě teď zvažujete, že budete dítě krmit rovnou ve sprše, kde se ty boloňské špagety z kachliček dostávají lépe než ze záclon, dejte tomu prostě čas. Ono si na to přijde samo.

Zeleninu máme za sebou

Dýni, mrkev, cuketu či brambory už děťátko zná? Po měsíci testování zeleniny je načase zařadit do jeho jídelníčku maso. Zprvu volíme krůtí, kuřecí nebo králičí, vyhýbat se nemusíte ani libovému hovězímu. Maso není nutné dávat každý den, ideální je dvakrát za týden. Nově můžete třeba jednou týdně zkusit i vařený vaječný žloutek. Bílek je velice alergizující, podáváme ho až od jednoho roku dítěte.

Postupně můžeme zařazovat i ryby. Pozor, mořské plody zatím ne, opět z toho důvodu, že se jedná o velice silný alergen. Z ryb volte například tresku, pstruha, candáta či lososa.

Svačinky a snídaně

Zprvu dáváme příkrmy pouze místo poledního kojení/krmení. Zhruba po měsíci můžeme zkusit nahradit i dopolední svačinu, pro niž volíme ovoce. Vybírejte sezónní druhy a zejména pak ty, na které jsme tady u nás zvyklí, nezkoušejte tak zatím exotické ovoce (ačkoli například banánu  se vyhýbat nemusíte). Začít můžete jablky, hruškami či švestkami. Poslední jmenované působí pozitivně proti zácpě. Ovoce vždy oloupejte, maličko povařte (u banánu není nutné), později strouhejte. Stejně jako u zeleniny i zde platí, že nový druh dávejte po tři dny a pozorujte reakce dítěte.

Další na řadě bývá nejčastěji odpolední svačinka, pro kterou je ideální sáhnout po kvalitním bílém jogurt. Přijímá-li dítě jogurt dobře a chcete-li mu ho nějak ozvláštnit, můžete přidat nastrouhané jablko či rozmačkaný banán.

K snídani dítěti nabídněte pečivo, například kmínový chléb. Celozrnné pečivo prozatím nepodáváme, dětský organismus není ještě schopen ho strávit. Pečivo můžete namazat třeba cottage sýrem či domácí lučinou, do které je možno přidat nastrouhanou zeleninu. V tenké vrstvě zkoušíme i máslo.

Kaše na noc?

Jako poslední nahrazujeme večeře. K večeři můžete podávat v určité obměně to, co jste děťátku dávali k obědu. Oblíbené bývají i kaše, nicméně je otázka, zda jsou skutečně vhodné. Nejsou úplně nejsnáze stravitelné a dítě prakticky jen „zaplácnou“. Rodiče je občas nabízejí k večeři s myšlenkou, že po kaši bude dítě dobře spát, což ale vychází z předpokladu, že se dítě budí pouze hlady. Často se dítě budí z mnoha jiných příčin. V prvních měsících života se teprve učí spát samo. Ne nutně v jiné místnosti nebo ve své vlastní postýlce, ale samo bez toho, aniž by ho ze všech stran obklopovalo teplo a vůně matky, na kterou je zvyklé v děloze. Mnohdy touží jen po náruči a pocitu bezpečí. 

Skleničky nebo domácí?

Je lepší domácí strava nebo příkrmy kupované? To je asi věčná otázka, ohledně které se už roky vedou nekonečné diskuze. Ve výsledku ale záleží jen na vás a na vašem dítěti, co vám bude vyhovovat. 

Skleničky poskytují určitý komfort, ušetřený čas a práci. Výroba dětské výživy podléhá přísným kontrolám, většinou nemusíte tedy mít obavy o složení jednotlivých příkrmů. Pokud o některém pochybujete, stačí si přečíst složení a dohledat si, zda jsou jednotlivé ingredience skutečně vhodné pro dítě ve věku uvedeném na etiketě. Výhodou je i velký výběr, přičemž pokud doma neholdujete například rybám či některému druhu zeleniny, ale rádi byste ji nabídli svému dítěti, je pořízení skleničky asi lepší cestou než zbytečný nákup potravin, které ve výsledku doma neupotřebíte. Nevýhodou skleniček je pak pořizovací cena.

Domácí strava vás většinou vyjde finančně lépe. Její kvalita ale závisí na užitých potravinách, přičemž běžně prodávaná zelenina, ovoce i maso mohou obsahovat složky, které by se v dětském jídelníčku (často ale i v jídelníčku dospělého) nacházet neměly. Pokud ale máte vlastní zdroje, případně navštěvujete farmářské trhy nebo nakupujete od pěstitelů/chovatelů, ve které máte plnou důvěru, a chcete se pustit do přípravy domácích dobrot, směle do toho. Nevýhodou je samozřejmě nemalé množství času, které vám příprava vezme.

Jak připravovat příkrm?

Ať už si vyberete kupované příkrmy nebo doma vařené, dbejte také na správné ohřívání. NIKDY neohřívejte příkrm v mikrovlnné troubě. Ohřev v ní je nerovnoměrný, hrozí tak riziko popálení. Ideálním způsobem je ohřívání ve vodní lázni nebo ve speciálním ohřívači, který zajistí bezpečnou teplotu. V případě, že jednotlivé porce uchováváte v mrazáku, rozmrazujte je vždy v lednici, ne mimo ni. Pokojová teplota zvyšuje riziko vzniku bakterií.

Čemu se zatím vyhnout?

Ačkoli nových věcí, které dítě v prvním roce ochutná, je velké množství, existují i ty, na které si ještě bude muset počkat. Které to jsou?

Sůl – jak jsme zmínili již výše, sůl zatěžuje ledviny a kardiovaskulární systém. Do jednoho roku nepřisolujte vůbec.

Cukr – sacharidy dítě samozřejmě potřebuje, ale jejich příjem snadno pokryje konzumace ovoce či mléčných výrobků. Na sladkých potravinách také snadno vzniká závislost, která může později vést k obezitě.

Sója – kromě toho, že je častým alergenem, obsahuje fytoestrogeny, které nejsou pro dětské tělo vhodné. Podávejte nejprve po třetím roce.

Ořechy – i ořechy mají velký alergizující potenciál, proto je podávejte nejprve od 11. měsíce. Zpočátku je určitě mixujte nebo děťátku nabídněte ve formě másla. Celé oříšky můžete podávat až ve chvíli, kdy je dítě schopné dobře kousat a polykat. 

Citrusy - ačkoli obsahují mnoho vitamínů a my dospělí je máme často velice rádi, u dětí s nimi nespěchejte, počkejte až na ukončený 10. měsíc. Pomeranče, citrony i mandarinky totiž patří mezi časté alergeny (reakcí se projevuje například vyrážkou nebo zarudnutím kůže). Jejich kyselost může také podráždit dětské bříško. Dávejte pozor na pecky a zpočátku plody podávejte bez slupky.

Med – názory na to, od kdy nabídnout dětem med, se různí. Podle některých je vhodné počkat až do tří let, podle jiných do 18 měsíců věku, nejčastěji se pak mluví o hranici 12 měsíců. Kromě možného výskytu alergické reakce může obsahovat i nežádoucí bakterie, které jsou pro dětský organismus toxické.

Máta – byť má velice oblíbenou chuť a vůni, u dětí může vyvolávat dušnost. Začínejte s ní tedy opatrně a nejdříve po třetích narozeninách.

Uzeniny – kvůli vysokému obsahu soli, tuku a konzervantů uzeniny dětem nepodávejte vůbec, a to alespoň do třetího roku. 

Které další potraviny je dobré vyzkoušet až později? Jsou to například houby, kravské mléko, rajčata, plísňové sýry, celozrnné pečivo nebo ředkvičky. V případě, že se ve vaší rodině objevila alergie či intolerance na některou z potravin, buďte obezřetnější a před tím, než ji dítěti nabídnete, konzultujte raději situaci s pediatrem. 

Nezapomeňte na pitný režim

V prvních měsících života dítěte platí, že mateřské mléko dokáže zahnat jak hlad, tak žízeň. Tzv. přední mléko, které dítě přijímá v prvních minutách kojení je o něco světlejší a je právě na uhašení žízně. Následuje mléko o něco hustší, které je na hlad. Pokud tedy není extrémní horko, případně nepotřebujete od dítěte na delší čas odejít, stačí kojení.

Spolu s prvním zaváděním příkrmů ale můžete postupně zkoušet miminku podávat i jiné nápoje. Nápoj by měl mít pokojovou teplotu, dítěti ho nabízíme v hrníčku s pítkem, ne v lahvičce. V období, kdy si dítě začne zvykat na nové potraviny, začneme tak i s novým způsobem přijímání tekutin. Začínejte vodou, případně dětskými čaji. Postupně můžete zkoušet ředěné 100% džusy. Vyhněte se slazeným nápojům, sirupům, černému a zelenému čaji i kávovým a kávovinovým nápojům.

Přeje vám hodně trpělivosti a vašemu děťátku co nejpříjemnější vstup do světa nových dobrot :)