Hádka s partnerem, neposlušné dítko, průšvih v práci nebo nudné sobotní odpoledne… Co by vám tak mohlo zlepšit náladu? Oblíbená zmrzlina, mléčná čokoláda nebo třeba smetanová omáčka? Že vám to něco připomíná?
Stále častěji jsme unavenější, více ve stresu a někdy máme pocit, že na nás všechno padá. Podvědomě jsme ale naprogramovaní hledat rychlá řešení zapeklitých situací a tak není divu, že jako první sáhneme po něčem sladkém, tučném a nezdravém, co nás potěší.
Je to jen zlozvyk
Samotný problém má ovšem mnohem hlubší kořeny, než by se mohlo na první pohled zdát. Vše začíná již v dětství - počátky hledejme ve výchově.
Řada rodičů totiž využívá jídlo v některých specifických situacích jako odměnu či trest. Sladkosti dětem pomáhají rychleji zahnat bolest a smutek. Výborně fungují také jako odměna za uklizený pokoj, snědený oběd či dobré známky. Již od raného dětství jsme tak udržováni v iluzi, že na negativní emoce pomůže jídlo resp. „dobře zas bude, až se najím“. Proto si velmi často pleteme úzkostné svírání v žaludku s hladem. K jídlu si tak nejen my, ale i naše děti vytváří doslova emoční vztah.
Obracíme se na něj ve chvílích, kdy nevíme kudy kam. Toto chování je popisováno jako
emoční jedení. Do jisté míry jsme emočními jedlíky všichni, jídlo na nás má nezdravě velký vliv - ovlivňuje naši náladu. Jako problém označujeme situaci, kdy se množství jídla stává neúnosným a začíná mít vliv na naše zdraví.
Máte problém? Musíte ho řešit
Prvním krokem, jak najít cestu ze začarovaného kruhu zajídání emocí, je daný problém si přiznat –
nejím proto, že mám hlad. Jím, abych zahnal smutek, nepříjemné pocity, nudu apod.
Nejenže si tím vytváříte špatné stravovací návyky, ale vaše tělo není schopné přijatou energii spotřebovat a začne si vytvářet zásoby na horší časy.
Konzumace nadměrného množství jídla, než které vaše tělo v rámci životního stylu potřebuje, se později projeví nárůstem tělesné hmotnosti, pocity selhání, výčitkami, negativním vnímáním vlastního těla, nemluvě o zdravotních důsledcích. Tělo je přetížené a zanesené toxiny.
Pojmenujte svůj problém. Veďte tichý vnitřní hovor sami se sebou, oprostěte se od povrchních důvodů, které vás od řešení jen oddalují. Přiznejte si sami sobě, že máte problém a že ho musíte řešit.
Proč jíte, když nemáte hlad?
Snažte se vybavit si situace, které ve vás touhu po jídle vyvolávají a zaznamenejte si zejména ty, které se opakují nejčastěji.
Veďte si záznamy – čas, co jíte, místo, kde jíte a pocity, které jídlu předcházely a které jej provází. Zdá se vám to složité? Věřte, že později až se k záznamům po týdnu nebo 14 dnech vrátíte, pochopíte. Utvoříte si jednoznačnou představu o tom, co vaše emoční jedení spouští.
Zpravidla jíte nejčastěji, když…
- …jste ve škole a máte před sebou zkoušku či test?
- …dopadá na vás tíseň při návratu do prázdného bytu?
- ...máte chvilku volna a chcete ji příjemně strávit?
- …ležíte na pohovce a nudíte se?
- …se pohádáte s partnerem?
- …máte strach ze ztráty jistot?
- …jste v práci a jíte u počítače?
Ve chvíli, kdy máte jasno, co je vaším spouštěčem, je nutné nalézt alternativu. Odborníci na výživu radí zkusit náhradní řešení – místo sladkého zkuste mrkev nebo jablko. Nekupujte si domů zásoby sladkého a vyvarujte se cukráren a obchodů v době, kdy máte špatnou náladu. Je dokázáno, že pokud odoláte touze po sladkém či tučném jídle jako „náplasti“, jste o kousek blíž k úspěchu.
Vyzkoušejte následující alternativy:
- Pití vody – zaplňuje žaludek, což snižuje chuť k jídlu, působí výborně při únavě a zlepší vám náladu. Navíc zvýšíte denní příjem tekutin – a to není na škodu nikdy.
- Jóga, relax – pokud je vaším největším problémem stres, zaměřte se na relaxaci. Uvolněte se, pročistěte mysl i tělo.
- Bylinné čaje, ovoce nebo zelenina – pokuste se vyměnit sladké a tučné pokrmy za zeleninu nebo ovoce. Připravte si třeba ovocný čaj, krásně voní a jeho chuť může alespoň trochu oklamat chuťové pohárky.
- Poslech hudby – úzkost, smutek či stres dokáže zahnat správně zvolená hudba.
- Cvičení – zařaďte do svého denního režimu pravidelné cvičení.
Skoncovat s emočním přejídáním můžete také dodržováním pravidelného stravování – snídaně, dopolední a odpolední svačiny, obědy a večeře.
Jezte po určitých intervalech, doporučuje se 2,5 až 3 hodiny. Díky pravidelnému stravování se vyhnete dlouhým přestávkám mezi jednotlivými jídly, které snižují odolnost vůči stresu a vzbuzují pocity podráždění, napětí a zvyšují nutkavou až záchvatovitou chuť k jídlu.
Pokud jsou vaše problémy dlouhodobého charakteru a víte, že nemáte dostatečně silnou vůli, abyste si dokázali pomoci sami, vyhledejte odbornou pomoc.
